Před více než 146 tisíci lety kráčel po území současné Číny muž s výraznými nadočnicovými oblouky, jehož lebka poskytovala prostor pro velký mozek. Na rozdíl od neandrtálců nebyla jeho tvář vystouplá, ale schovaná pod úrovní čela – podobal se tedy současnému člověku.

Jak život tohoto muže skončil, nevíme. Jeho lebku však nalezl dělník pracující na mostu přes řeku Sungari, což lze přeložit jako řeka Černého draka.

Lebka dračího člověka... | zdroj: Profimedia

V roce 1933 byla oblast pod japonskou okupací. Dělník chtěl před Japonci před lebku ukrýt, přinesl ji tedy domů a dalších 85 let skrýval na dně vyschlé studny. Až před smrtí o ní řekl rodině. A tak se dostala do rukou profesora Ťi čchianga z univerzity ve městě Š'-ťia-Čuang.

Mezinárodní skupina pod jeho vedení pak lebku analyzovala. Vědci zjistili, že patřila muži, který zemřel ve věku kolem padesáti let. Teď ho označili za příslušníka nového druhu a dali mu jméno podle řeky, u níž byl nalezen – Homo longi, tedy dračí člověk.

Další homo?

Analýzy lebky podle paleoantrolopů poopravují naši představu o evoluci člověka. Jak přesně, na tom se vědci neshodnou. 

... a podoba dračího člověka modelovaná podle lebky. | zdroj: Profimedia

Christopher Stringer z Přírodovědeckého muzea v Londýně, který lebku studoval, však tvrdí: „Dračí člověk je dostatečně odlišný na to, aby to byl jiný druh.“

Experti v celkem třech studiích vydaných v magazínu Cell, upozorňují, že kombinace anatomických znaků dračího člověka se nevyskytuje u žádného dosud známého druhu homininů („lidem podobných tvorů“).

Vědci určili, že lebka je stará nejméně 146 tisíc let, ale ne starší než 309 tisíc let. V éře dračího člověka tedy žili na Zemi starší zástupci Homo erectus, Homo neanderthalensis a jejich tajemní příbuzní denisované. V jižní Africe se vyskytovali Homo naledi, v Indonésii zase Homo floresiensis a na Filipínách druh Homo luzonensis.

Připsat do učebnic nový druh Homo longi tedy není tak převratná změna. Převratná je až anatomická analýza dračího člověka – podle ní to může být nejbližší příbuzný moderních lidí.

Nejnovější studie lebky dračího člověka nesází jen na vnější podobnost s moderními lidmi a s neandrtálci, ale na analýzu evoluční historie. A z jejích závěrů vyplývá, že v éře dračího člověka žili Homo sapiens, neandrtálci, dračí člověk a jeho příbuzní z Číny.

Dračí člověk u řeky Černého draka. | zdroj: Profimedia

Genové analýzy dokládají, že Homo sapiens a Homo neanderthalensis se vývojově oddělili již před 600 tisíci lety. Oba druhy na sebe poté mnohokrát narazily, ale byly to už dva odlišné typy. Později, zhruba před 400 tisíci lety, se oddělili i denisované.

Výsledky nové studie naznačují, že dračí člověk, ne starší než 309 tisíc let, je na časové ose člověku nejblíž.

Mění se příběh evoluce?

Někteří paleontologové ale upozorňují, že příběh lidské evoluce se nám stále proměňuje pod rukama. Další vědci se domnívají, že fosilie dračího člověka mohou představovat příklad přechodné populace, která překlenula období od Homo erectus po Homo sapiens. Podle jiných expertů by dračí člověk mohl ztělesňovat primitivní formu našeho vlastního druhu. Anebo by to mohl být výsledek křížení různých příbuzných druhů.

Lebka dračího člověka je každopádně jedním z nejzajímavějších objevů paleontologie za poslední desetiletí.