Na palubě čínské sondy na Měsíci vyklíčily první rostliny

MAGAZÍN - Vesmír autor: Ladislav Loukota

Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství.

První klíčení na povrchu Měsíce

První klíčení na povrchu Měsíce,zdroj: Čchung-čchingská univerzita

Mezi řadou dalších pozoruhodných experimentů najdeme uvnitř modulu Čchang-e 4 také pokus Čchung-čchingské univerzity s názvem Lunar Micro Ecosystem. Malá krabička o rozměrech 18 cm na 12 cm a váze tři kilogramy obsahuje semínka bavlny, brambor, rajčat, řepky a huseníčka rolního, stejně jako vajíčka octomilky a několik druhů kvasnic. Cílem není ani tak otestovat, zdali v lunární gravitaci může něco vyrůst, to se dalo předpovídat již nějaký čas - namísto toho Lunar Micro Ecosystem zkoumá, jaké podmínky z hlediska teploty, vlhkosti a světla jsou pro život na jiném kosmickém tělese optimální.

Ačkoliv je daleko k tomu soudit celý pokus, čínská kosmická agentura si nyní připsala první úspěch - oznámila, že vyklíčily první rostlinky. Jde o bavlnu, u žádných dalších semen se prozatím růst nepodařilo objevit. Experiment je podle čínského prohlášení monitorován 24 hodin denně, v dohledné době tak snad budeme vědět víc o tom, zdali bude zbytek lunární fauny příklad bavlny následovat či nikoliv.

"Musíme přesně regulovat sluneční svit vedený do modulu, na povrchu Měsíce je totiž mnohem ostřejší než na Zemi," sdělil pro CCTV hlavní autor pokusu Sie Keng-sin, "Podaří se nám tak studovat například mechanismus fotosyntézy pod silnějším slunečním zářením, díky čemuž získáme data pro komparaci s fotosyntézou na Zemi. Přestože jde o biologický pokus, položil základy a technologickou oporu pro náš další krok, tedy vybudování obytné lunární základny."

Příliš stručná historie

Je to trochu paradoxní, ale i přes šest dekád kosmických letů toho dodnes víme relativně málo o podmínkách pro pěstování rostlin v kosmu. První pokusy s pěstováním sahají minimálně do éry programu Apollo, který zkoumal vliv radiace na stromová semínka. I v éře kosmických stanic Skylab, Saljut a Mir však vědci zkoumali spíše vliv kosmického prostoru na rostliny než praktické pěstování. Čínská bavlna není rozhodně první rostlina, která v kosmu vyklíčila - prozatím všechny rostliny ale vyrůstaly v mikrogravitaci, žádná pak v gravitaci odlišné té pozemské.

Nejaktivnější výzkum pěstování kosmických rostlin momentálně probíhá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Tam se již podařilo vypěstovat okrasnou rostlinu ostálku či hlávkové zelí, experimenty pro pěstování kosmických plodin jsou však aktivnější teprve v posledních třech, čtyřech letech. Vesmírné zemědělství bude přitom klíčovým zdrojem živin pro potenciální lety dále od Země.

Pokud se experiment s pěstováním lunárních rostlinek nepodaří, bude jej Čína nejspíše moct v dohledné době zopakovat znovu. Na příští rok plánuje let Čchang-e 5, který má na Zemi také poprvé od 70. let vrátit vzorky lunární půdy. Následovat pak mají ještě minimálně tři další sondy, které se budou věnovat zejména jižní polární oblasti Měsíce. Odhaduje se, že právě zde by pak mohla vzniknout i potenciální čínská lunární stanice. Vybudována by mohla být s využitím 3D tisků z místní půdy. Na rok 2020 také Čína plánuje první automatickou misi k Marsu.

Aktualizováno 17. ledna: Den po prohlášení přišly zpřesňující zprávy, podle nichž je plodina zřejmě již mrtvá v důsledku poklesu teplot za lunární noci. Rostlinka bavlny byla jediná, u níž na růst po omezený čas došlo. V součtu měl tak Lunar Micro Ecosystem značně omezenou životnost, i limitovaný úspěch nám však může říct leccos o optimalizaci podmínek pro jeho případné následovníky. 

Informace o Čchang-e 4 zveřejnila agentura China Xinhua News.

Tagy: Vesmír let na Měsíc čínský kosmický program věda a poznání