Přesto můžeme vytipovat lidská prostředí, kde bychom silnější přítomnost mikroorganismů asi nečekali.

Jedním z nich je i interiér mezinárodní vesmírné stanice na oběžné dráze kolem Země. Nejen že jsou dopravované zásoby a technické komponenty sestavovány v pokud možno sterilních podmínkách, ale i samotný vzduch uvnitř jednotlivých modulů je nepřetržitě proháněný přes antibakteriální filtry.

Prakticky nulová gravitace, nezanedbatelná hladina vesmírného záření, nedostatek vody a přebytek vydechovaného oxidu uhličitého na pohostinnosti také nepřidají.

Zkrátka, čekali bychom, že se sem mikroorganismy například na kůži astronautů sice mohou dostat, ale nebudou mít na růžích ustláno. V porovnání s obdobně sterilizovanými prostředími na Zemi jich bude míň a k prosperujícímu životu budou mít daleko.

O to překvapivější jsou výsledky důkladného průzkumu zaměřeného na zmapování přítomných mikroorganismů. Podobné testy už sice v minulosti různé vesmírné agentury již uskutečnily, ale vždy se zaměřily jen na jednu skupinu organismů či oblast vesmírné činnosti.

Poslední výzkum oproti tomu využil hned několika klasických mikrobiologických a moderních molekulárně-biologických metod – nejen že výzkumníci namnožili a identifikovali místní bakterie, ale navíc analyzovali veškerou přítomnou genetickou informaci.

Jak ve vzduchových filtrech na mezinárodní vesmírné stanici, tak hlavně na různých vnitřních površích, nalezneme daleko více bakterií a hub než ve sterilních montážních halách vesmírných agentur se srovnatelným režimem.

Druhová bohatost různých bakteriálních zástupců je zde ovšem nižší, převažují bakterie obývající lidskou kůži a suchomilní zástupci. Pravý opak potom platí pro houby, respektive plísně. Od těch zde nalezneme více druhů, v čemž se pravděpodobně odráží omezené možnosti sterilizace povrchů uvnitř modulů na oběžné dráze.

Bez zajímavosti nejsou ani konkrétní druhy, na které tam astronauti mohou narazit. Například někteří zástupci rodů Propionibacterium nebo Corynebacterium totiž mohou způsobovat kožní infekce.

Do jisté míry znepokojivý je i výskyt bakterií rodu Staphylococcus nebo plísně Aspergillus niger. Jmenovaná houba ovšem vytváří i nejrůznější člověkem využitelné látky, a pokud by se mu v beztížném prostředí výjimečně dařilo, mohla by tato preference vést až k průmyslovému využití.

V neposlední řadě je výzkum mikroorganismů vázaných na lidské habitaty ve vesmíru důležitý i pro budoucí mise k jiným planetám a jejich měsícům. Nechtěné zamoření cizích planet pozemskými organismy rozhodně není žádoucí a seznam možných kontaminantů je prvním krokem k jejich omezení.