Vědci vysoké množství kyslíku na kometě zjistili na základě analýzy plynů unikajících z tělesa při tání způsobeném přibližováním vlasatice ke Slunci. Molekulární kyslík (O₂) se ukázal být po vodě, oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém k překvapení vědců čtvrtým nejčastějším plynem v atmosféře komety.

V minulosti vědci molekulární kyslík objevili například na měsících Jupiteru a Saturnu. Jeho přítomnost na kometách však dosud vylučovali.

Sonda Rosetta Evropské vesmírné agentury (ESA) vypustila loni v listopadu po desetileté pouti vesmírem na kometu průzkumného robota Philae, který měl především poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Sonda už dříve přišla při svých měřeních na vesmírném tělese na přítomnost atomů kyslíku, které vznikají štěpením vodní páry ultrafialovým zářením. Zatímco v zemské atmosféře atomární kyslík velmi rychle reaguje s jinými prvky, v atmosféře komety Čurjumov-Gerasimenko je podle vědců poměrně stabilní.

"Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může 'přežít' miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky," uvedla Kathrin Altweggová z bernského vědeckého týmu. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.

"Možnost, že by kyslík mohl patřit k prapůvodním látkám, otřese jistě hned několika teoretickými modely o vzniku sluneční soustavy," dodala Altweggová.

Důsledky by mohl mít nový objev také na pátrání po mimozemském životě. Případ kometyČurjumov-Gerasimenko totiž podle Altweggové dokazuje, že přítomnost molekulárního kyslík není automaticky důkazem přítomnosti života.