Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, dokáže z lidského těla vytlačit koronavirus SARS-CoV-2 vyvolávající covid. Dospěli k tomu virologové z Glasgowské univerzity v pozoruhodném experimentu, který popisuje na svém webu britská stanice BBC.

Virus, který poráží koronavirus

Tým z univerzitního Centra výzkumu virů použil repliku výstelky dýchacích cest člověka a nakazil ji SARS-CoV-2 a rhinovirem, který je jednou z nejrozšířenějších infekcí u lidí.

Když vědci do repliky současně vypustili rhinovirus a SARS-CoV-2, uspěl jen rhinovirus. Když měl rhinovirus náskok 24 hodin, SARS-CoV-2 se dovnitř vůbec nedostal. Pokud měl SARS-CoV-2 hodinový náskok, rhinovirus ho stejně přemohl a z organismu ho vypudil.

"SARS-CoV-2 se nikdy neuchytil, byl silně utlumen rhinovirem. Je to vzrušující, protože při tak výrazné převaze rhinoviru by mohl zastavit infekci koronavirem," cituje BBC doktora Pabla Murcia, který studii vedl.

Podobný účinek rhinoviru zaznamenali virologové už dřív. Rhinovirus, který vyvolává onemocnění projevující se teplotami mezi 37 až 39 stupni Celsia a zasahuje horní cesty dýchací, například oddálil epidemii prasečí chřipky v některých částech Evropy v roce 2009.

Co víc, další experiment ukázal, že rhinovirus spouští imunitní reakci uvnitř nakažených buněk, což viru SARS-CoV-2 zabrání v replikaci (tvorbě kopií).

Když vědci zablokovali imunitní reakci, byla úroveň koronaviru stejná, jako když tam rhinovirus nebyl.

Altruisté vs. sobci

Virologové vztahy mezi viry vysvětlují takto: Nos, hrdlo a plíce představují v řadě stojící domy. Když se virus dostane dovnitř, může podržet ostatním virům dveře a vpustit je také dovnitř nebo za sebou naopak zabouchnout a nechat si všechny domy sám pro sebe.

Některé viry, třeba adenoviry, které stojí za infekcí dýchacích cest, záněty očí a infekcí trávicího traktu mají sklony ke "spolubydlení". Zato rhinovirus platí za jednoho z nejsobečtějších virů. Téměř vždy nakazí člověka sám, zabere si ho jen pro sebe.

Vědci přitom upozorňují, že rhinovirus je natolik rozšířený, že by vzhledem k této své vlastnosti mohl pomoci při brždění koronaviru v době, kdy populace ještě není proočkovaná a kdy pořád hrozí lavinovité šíření covidu.

„Očkování, hygienická opatření a interakce mezi viry by mohly výrazně snížit výskyt SARS-CoV-2," je přesvědčen doktor Murcia. K tomu ale dodává: "Největší přínos bude mít beztak očkování.“

Rýma jako prevence?

Už dřívější vědecké práce přitom naznačily, že jedinci, kteří často trpí běžnou rýmou, mohou být odolnější vůči nákaze novým koronavirem.

Studie virologů z několika německých univerzit, zveřejněná v říjnu v magazínu Nature, dospěla k hypotéze, že rýma trénuje proti novému koronaviru imunitní buňky – T lymfocyty. A další studie pod vedením britského mikrobiologa a imunologa Kevina Ng, publikovaná v listopadu v žurnálu Science, nalezla protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2 také u lidí, kteří se s ním doposud nesetkali ale prodělali rýmu.

Podstatným poznatkem druhé studie bylo, že nejčastěji zastoupené protilátky, které vznikají při kontaktu s rýmovými koronaviry, byly odhaleny jenom pěti procent dospělých. Zato byly zastoupeny u 44 procent dětí. Podle vědců to může být jeden z důvodů, proč u malých dětí které trpí rýmou častěji než dospělí, covid propuká jen ve výjimečných případech.