Velryby jsou lidem bližší než většina jiných mořských tvorů. Jsou to savci, rodí živá mláďata, které potom chrání, vychovávají a také – kojí.

Donedávna jsme o tom věděli málo. Jednoduše proto, že velryby nemůžete dát do akvária a sledovat, jak pečují o své potomky.

Mořští biologové ze dvou univerzit– Stanfordské a Santa Cruz – v posledních letech pozorují výchovu mladých keporkaků a popisují ji na webu Marine Mammal Research Program. Zaznamenali přitom kojení těchto kytovců z pohledu mláděte – pomocí kamery připevněné přísavkou na jeho hřbetě.

Havajská porodnice

Je to doslova kolosální manévr. Keporkakové, nazývaní také plejtváci dlouhoploutví, dorůstají 15 metrů a váží přes 25 tun.  Pro srovnání – to je váha kamionu naloženého ze dvou třetin.

Tito kytovci připlouvají po mnoho generací z Aljašky na přelomu podzimu a zimy k havajskému ostrovu Maui, kde tráví měsíce rozením mláďat a jejich opatrováním. Na jaře potom odplouvají zpátky na sever i s vykrmenými potomky.

Biologové u havajských ostrovů sledují velryby jak pomocí kamer, tak senzorů, které zaznamenávaly akustické signály, rychlost a tlak (hloubku).

„Je to to úžasné poznávat, co tato zvířata vidí a jak spolu komunikují,“ řekl jeden z nich, Lars Bejder.

Plnotučné+

Samotné kojení, jak ukazuje video, je u těchto kytovců velmi krátké, několikanásobně kratší než u lidí. Důvod je zřejmý – velrybí kojenci, na rozdíl od lidských, nejsou schopni současně dýchat a sát.

Mateřské mléko keporkaků však obsahuje až 60 procent tuku, zatímco lidské jen čtyři. Je to hotová kalorická bomba. Proto i menší množství velrybího mléka stačí, aby pokrylo energetické potřeby novorozence.

Samice keporkaků platí za starostlivé matky. Svá mláďata vozí na hřbetech, dokud nezesílí, a pomáhají jim také v pravidelných intervalech stoupat na hladinu, aby se nadechla.

Z videa je patrné, že kojící gigant je klidný a mateřsky něžný.