Vědci v nové studii popisují fosilii pravěkého člověka, která se nepodobá žádnému dosud nalezenému homininovi. Neshoduje se s Homo sapiens, neandertálci či Denisovany.

Čelist, lebka a kosti nohou, patřící dosud nezařazenému tvoru, označovanému HLD 6, byly objeveny v roce 2019 v Hualongdongu v Číně. V následujících letech se odborníci z Čínské akademie věd snažili přiřadit pozůstatky ke známému rodu. To se jim ale nedařilo.

Lebka a čelisti tvora HLD 6. | zdroj: kredit-Wu et al.

Obličej hominina má podobnou strukturu jako obličej moderního člověka, který se oddělil od linie Homo erectus již před 750 000 lety. Chybějící brada jedince však připomíná spíše Denisovana, vyhynulý druh dávného hominina v Asii, který se oddělil od neandertálců před více než 400 000 lety.

Fosilie patří dvanácti- nebo třináctiletému člověku, a byť jeho obličej má rysy podobné modernímu člověku, končetiny, lebeční čepice a čelist „zřejmě odrážejí primitivnější rysy“, píší autoři ve studii publikované v žurnálu Journal of Human Evolution.

Právě pro mix rysů se vědci domnívají, že odhalili zcela novou linii – křížence mezi větví Homo erectus, ze které vzešel moderní člověk, a větví denisovanskou.

Příliš mnoho záhad v evoluci lidí

Nebylo by to překvapivé. I když si evoluci člověka často představujeme jako úsečku vedoucí od bytostí podobných šimpanzům k bytostem se siluetou moderního, vzpřímeného člověka, realita je složitější.

Cesta lidského vývoje připomíná strom s hustou korunou plnou větví. Některé větve směřují k nám, jiné míří do ztracena.

V některých částech světa Homo erectus nepředal evoluční pochodeň moderním lidem. Například v Indonésii přetrvávali potomci Homo erectus ještě před 100 000 lety. Tou dobou moderní lidé začínali z Afriky kolonizovat zbytek světa.

Homo erectus i neandertálci pod vlivem lidské konkurence vyhynuli, zbytky jejich populací se smísily s naším druhem.

Mapování tohoto stromu je o to složitější, že mnoho ostatků teprve objevujeme či analyzujeme. Dnes ale už tušíme, že homininé v Číně často nesli některé charakteristiky modernějších lidí. Přitom není jasné, kdo jim modernější geny mohl předat.

Dřívější studie genomu neandertálských ostatků v Evropě a západní Asii naznačily existenci čtvrté linie homininů žijících ve středním až pozdním pleistocénu. Tato chybějící skupina však nikdy nebyla identifikována ve fosilním záznamu.

Zmizeli v nenávratnu

Mozaika tělesných znaků popsaných na těle dávného čínského hominina tak podporuje scénář, v němž vedle sebe v Asii žily tři linie hominidů – Homo erectus, Denisovan a nově objevený druh.

Homo sapiens se v Číně objevil teprve asi před 120 000 až 80 000 lety (ve větším počtu až později), ale naše poznatky naznačují, že některé naše „moderní“ rysy tam existovaly již dávno předtím, nebo že si tamní populace Homo erectus vyvinuly rysy podobné.

Pokud ale uvážíme, že potomci HLD 6 z evoluce zmizeli, nebylo jim to nakonec příliš platné.

Nový čínský člověk HLD 6 tak sice může rozšířit evoluční poznání naší evoluce o nový dílek mozaiky, zásadně ale nepřepíše to, jak během evolučního klání náš druh získal převahu.