Nalezli jsme bílkovinu, která přiletěla z vesmíru, hlásí vědci
10. 3. 2020 – 15:33 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:
Nový nález otevírá starou otázku, zda se základy života objevily jinde než na naší planetě.
Vědci předpokládají, že za pomoci nových analytických postupů nalezli první mimozemskou bílkovinu.
Bílkovinu ukrytou v meteoritu nalezeném v Alžírsku v roce 1990, který byl pojmenován Acfer 086, identifikovali výzkumníci z týmu fyzika Malcolma McGeocha, specialisty na rentgenové supravodiče ze společnosti Plex, která sídli v americkém Massachusetts.
Tento objev by nám mohl pomoci zjistit, zda se život, či aspoň základní ingredience života objevily jinde než na Zemi.
Odkud jsou?
Objev bílkoviny ještě neznamená důkaz existence mimozemských živých tvorů. Bílkoviny jsou však předpokladem života.
Bílkoviny (proteiny) – přírodní látky, jejichž hlavní složkou jsou aminokyseliny – představují základ každého živého organismu. Procesy související s životem lze vlastně popsat jako vzájemné působení nejrůznějších proteinů. Jsou to nejrůzněji zakřivené proteiny různého složení, co nám dává podstatu. Proteiny přitom mají zásadní vliv nejen na fungování života, ale i jeho "nefungování".
zdroj: YouTube
Jak přesně vznikly proteiny, je jednou ze záhad spojených se vznikem samotného života. Stávající teorie jsou rozděleny na vznik proteinů na dně moře pravěké Země a na vznik v "prvotní polévce" na jejím povrchu.
Je také možné, že obě teorie mají pravdu – a části základního mikroskopického života vznikly u obou zdrojů. Až jejich spojením vznikl život.
Podle třetí teorie však mohly stavební kameny života vzniknout i mimo Zemi. Vesmír může být plný základních komponentů života, které si mezi sebou předávají planety pomocí nekončící série dopadů asteroidů. Jenom na některých světech, kde osud vytvořil vhodné podmínky, vznikly mikrooganismy a komplexní formy života.
Život z hvězd
Již dříve byly uvnitř meteoritů objeveny organické sloučeniny, které takové teorii nahrávají. Odhalení proteinu uvnitř meteoritu je však ještě o řád výš.
"Vzali už dříve zkoumaný meteorit, který je uchováván v muzeu. Pak upravili techniky používané k jeho analýze, aby mohli zaznamenat více signálů o přítomnosti aminokyselin uvnitř," popsala pro web ScienceAlert postup vědců astronomka Chenoa Tremblayová z australské astronomické výzkumné společnosti CSIRO Astronomy & Space Science.
Je v tom ovšem problém. McGeochova práce nalezla cosi, co je proteinem jenom s jistou dávkou fantazie. Výzkumníci pomocí hmotnostní spektroskopie identifikovali pravděpodobné dva řetězce polyglycinu. Ten je nejenom mnohem jednodušší než definice proteinů, ale navíc to je také jednoduchá molekula.
Metoda, kterou byl polyglycin navíc odhalen, není stoprocentně věrohodná. Výzkumníci v zásadě museli vzorek pomocí laserového paprsku zničit a teprve s pomocí výpočetní techniky jeho kousky dávat dohromady a "domyslet" si ho.
Cesta k dalším objevům
Za dílčí potvrzení panspermie (teorie, podle níž byl život na Zemi přinesen z vesmíru mikroorganismy) je tedy objev možné brát jen s přivřením obou očí.
Zároveň se ale nedá ani říct, že by práce byla chybná. Objevený polyglycin je stále poměrně složitější molekulou, která by mohla naznačovat, že části proteinů – byť nikoliv nutně všech – se prehistorická Země mohla dočkat i z kosmických objektů.
Je rovněž možné, že budoucí metody detekce můžou najít i komplexnější proteiny. Na to si však budeme muset ještě počkat.
Nynější studie je prepublikačního rázu, nebyla otištěna v renomovaném žurnálu, a už vůbec nebyla replikována dalšími týmy. Teprve to naznačí, zda měli McGeochovi lidé pravdu, a případně vydláždí cestu k dalším objevům.
Tyto objevy nám snad řeknou o případných vesmírných proteinech víc, a tak možná přidají do teorií vzniku života novou, divokou kartu.