Na Zemi je oblast, která svou nehostinností připomíná cizí planetu. Jmenuje se Dallol a leží v Afarské pánvi na severu Etiopie.

Je to trvale nejteplejší místo naší planety. Průměrné teploty jsou tam 34,6 stupně Celsia, v červnu oscilují kolem na 46 stupňů.

Krátery v Dallolu jsou nejníže položenými sopečnými útvary na naší planetě. Leží 48 metrů pod hladinou moře. Jsou mladé, poslední erupci tam zaznamenali v roce 1926.

Jedovatá krása

Krajina není zvláštní jen dusivým horkem, které vzniká díky unikátním geologickým podmínkám, ale i kvůli kráterům s vodou, zbarvenou v zářivé paletě zelených, žlutých, oranžových a hnědých barev.

zdroj: YouTube

Prameny vylučují chlorid železnatý a hydroxid železitý. Obě sloučeniny na vzduchu tvrdnou a zbarvují solné usazeniny i jezírka do zelené barvy.

Neaktivní prameny po nějakém čase začnou oxidovat a hnědnout. Tento proces se opakuje, proto Dallol vypadá jako nějaký mimozemský svět plný barev vystřižený z povídky Howarda Lovcrafta – Barva z kosmu.

Kromě pramenů a gejzírů se tam nachází i velké množství zelenomodrých jezírek, jejichž voda je jedovatá. V oblasti je i mnoho fumarolů – jsou to trhliny v zemském povrchu, ze kterých do ovzduší unikají horké plyny a páry.

V roce 2016 se do oblasti uskutečnila vědecká expedice, která měla za úkol zjistit, jestli se v tomto světě nachází nějaký život. "Je to úžasné, ale nepřátelské místo, " řekl tehdy vedoucí výpravy a vědec ze španělského institutu Centro de Astrobiologia Felipe Gómez.

Sopečné peklo v Dallolu | zdroj: Profimedia

Tým teprve před několika měsíci zveřejnil výsledky studie a informoval o životu mezi horkými prameny. Měl objevit o mikroorganismy o velikosti nanometrů – archaea.

Archeae jsou jednobuněčné organismy, které jsou dnes známy jako extrémofilní. Vyskytují se v oblastech s extrémními teplotami, extrémním pH či vysokým obsahem soli.

Voda jako kyselina

Nová studie vedená francouzskou mikrobioložkou Jodie Belillaovou však tato tvrzení popírá. Tým, který vedla, provedl podrobné analytické metody. Prozkoumal široké spektrum vzorků odebraných ze čtyř zón geotermální oblasti v Dallolu. Vzorky pocházely ze tří expedic z let 2016 až 2018.

Badatelé zjistili, že zmíněné bakterie zanesli do blízkosti kráteru turisté.

Přirozený a aktivní mikrobiální život v Dallolu tedy neexistuje. Vědci říkají, že přítomnost vody je sice kritériem pro výskyt života na Zemi, ale v tomto případě objevili fyzikálně-chemické bariéry, které životu brání.

Prameny v Dallolu chrlí vodu, která je plná chloru a síry. Voda je extrémně slaná, v některých případech je dokonce desetkrát slanější než běžná mořská voda.

Voda navíc vře při teplotě okolo 180 stupňů Celsia. Nemá žádný kyslík, je tak kyselá, že se pH blíží k nule, což odpovídá kyselině v autobaterii.

Pokud se tedy můžeme spolehnout na současné přístroje a současné detekční metody, platí, že život v pekle na Zemi neexistuje.

Studie byla publikována v Nature Ecology & Evolution.