Nejstarší pohyblivý živočich nám pomáhá zjistit, jak život na Zemi získal současnou podobu. Objevili ho na jihu Číny.

Jiný svět

Před 550 miliony let byla Země odlišným světem. Existoval na ní už život závislý na kyslíku a v mořích bujily i mnohobuněčné formy života. Pevnina však postrádala rostliny a život na ní byl primitivní.

Ještě "donedávna" ostatně většinu povrchu planety - dost možná povrch celý - pokrýval obrovský pevninský ledovec. 

Zbývalo ještě 10 milionů let do takzvané kambrické exploze, během níž nastal rapidní růst větších a barvitějších živočichů.

Proč přesně kabrická exploze propukla, se přesně neví. Vědci uvažují o tom, že přirozený nárůst života potřeboval jistý čas. Roli mohlo hrát i rozsáhlé vyplavení minerálů, a tudíž živin nastřádaných po miliony let existence planetárního ledovce. 

Na každý pád nám může pomoci objasnit tuto otázku objev 550 milionů let staré fosilie živočicha, který žil a zahynul před rozpukem pozemské fauny. Objevili a analyzovali jej vědci z Virginia Tech a jihu Číny, a proto dostal i jméno Yilingia spiciformis. To označuje jednak region jeho nálezu, jednak formu podobnou červovi. 

Obrázek červa Yilingia spiciformis | zdroj: Profimedia

Kuriózní na celém nálezu není jen období, kdy Yilingia žila. Zajímavá je i skutečnost, že tvoreček byl fosilizován i se stopou pohybu. Jde tedy o mortichnii, zaznamenávající poslední smrtelný "pochod" živočicha. 

Nález každopádně evolučním biologům napomáhá utvořit obrázek, jak se život vyvíjel v edikaře, nejmladší periodě starohor před příchodem (potažmo možná na počátku) kambria. 

Na první pohled nebyla Yilingia příliš odlišná od života moderního. Malý "červ" měl segmentovaný trup a živil se prohráváním bahna v mělkých vodách, kde konzumoval jednobuněčné formy života. 

Pohyblivý a segmentovaný

Yilingia není první segmentovaný živočich, který známe a není ani první pohyblivý. Je však prvním, který kombinuje obě vlastnosti. Přeneseně lze říct, že jde o první formu života, která se skutečně podobná dnešnímu komplexnímu životu. 

Starší studie odhalily i jiné dobové živočichy, kteří nesli dílčí podobnost s Yilingií - což je dobrá zpráva svědčící zřejmě o evoluční příbuznosti. Ale žádný z nich nekombinoval tolik povědomých tvarů typických pro segmentování, které definují i pozdější faunu.

Bylo to segmentování, co výrazně napomohlo rozvoji rozličných tvarů, do nichž různé druhy narostly. V duchu modulárního "designu" se mohly některé segmenty vyvinout na křídla, zatímco jiné na ruce.

Dílem k poznání tvorečka pomáhá i otisk jeho pohybu. Nebyl to plazivý pohyb, pohyboval se "přískoky".

zdroj: YouTube

Možná, že na počátku kambria se jednoduše sešlo několik příznivých vlivů - nejen přemíra živin, ale zmíněná segmentovanost, se tak mohly podepsat pod boomem nejrůznějších životních forem v dalších desítkách milionů let. 

Pro naše chápání evoluce v ediakaru je tak Yilingia významným dílkem skládačky –  nutno však zmínit, že nejde o objev, který přepisuje učebnice. Naopak, dobře sedí do dosavadních představ, jak život před kambriem vypadal.

Zdá se tedy, že naše bádání se ubírá správným směrem – a že obraz toho, jak život získal dnešní podobu, se jeví jako stále ostřejší. 

Studie byla publikována v časopisu Nature.