Naši předci chodili po dvou dřív, než se předpokládalo - už před sedmi miliony lety
31. 8. 2022 – 19:33 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:
Okamžik, kdy se pralidé poprvé vzpřímili a postavili na nohy, je jedním z klíčových bodů naší evoluce. Nové poznatky naznačují, že to bylo mnohem dřív, než se dosud předpokládalo.
Pro předky člověka měla chůze po dvou zásadní význam, uvolnila mu přední končetiny. Těmi se pak mohli věnovat jiným věcem, například výrobě nástrojů nebo posunkové komunikaci.
Vědci proto už dlouho usilovně zkoumají, kdy se náš předek postavil na zadní. A nejsou v tom zajedno.
Nejnovější studie tento moment posouvá až do doby před sedmi miliony let. O miliony let dál než všechny dřívější výzkumy.
Opírá se o analýzu dvou desítek ostatků stehenní kosti a předloktí druhu Salehantropa čadského, patrně nejstaršího zástupce lidského druhu, kterou paleontologové popisují v žurnálu Nature.
Fosilizované kosti objevené v Čadu v roce 2001, naznačují, že tito raní hominidé často šplhali po stromech, avšak zvládli i chůzi po dvou. A to jim otevřelo nové možnosti i loviště mimo lesní porost, což vedlo k rychlejší evoluci druhu.
Bipedální chůzi sahelantropů vědci odhalili porovnáním dvou desítek charakteristik jeho stehenní kosti a dvou předloketních kostí s ekvivalentními kostmi lidí, šimpanzů a goril.
Ze stromů!
Vědci upozorňují, že nejspíš existuje rozdíl mezi šplháním po stromech u sahelantropů a dnešních goril či šimpanzů. Naši předci lezli po stromech s pevným uchopením rukou, ne s pouhým opřením se o kosti prstů na rukou a nohou jako gorily a šimpanzi.
Předpokládá se, že salehantrop žil na pomezí lesů a savany, do které se vydali jeho potomci.
Přesto ani teď není o jeho chůzi jasno. V první řadě není zřejmé, jak často skutečně salehantrop po dvou chodil – je jen patrné, že toho byl schopen, a tedy že se tak do určité míry pohyboval.
Když se lidé oddělili od šimpanzů…
Výzkum staví na dřívější studii fosilie lebky vykopané na stejném místě, o které se předpokládá, že patří salehatropovi.
Fosilie pocházejí přibližně z doby před šesti až osmi miliony let, kdy se lidé geneticky oddělili od šimpanzů a bonobů, kteří jsou našimi nejbližšími příbuznými druhy.
Už analýza lebek naznačovala, že tito tvorové podobní opicím byli dvounozí, ale nyní máme k dispozici přesvědčivější indicie, tvrdí výzkumníci.