Moderní lidé nejsou jediným druhem, který kdy kopal hroby a pohřbíval své mrtvé. Nový výzkum zjistil, že to dělali už naši prehistoričtí příbuzní – neandrtálci.

Dospěla k tomu studie paleontologa Williama Rendua z Newyorské univerzity.

Tenkrát v paleolitu

Ne nadarmo je počátek pohřbívání označován jako jeden z počátků toho, kdy člověka můžeme nazývat člověkem. Lidé touto činností začali vnímat člověka jako bytost definovanou nejen masem a kostmi.

Známe podobné rituály u zvířat, přesto pohřbívání u Homo sapiens ilustruje hlubší inteligenční změny.

Neandrtálci nám v tomto ohledu byli podobní. První objev neandertálského pohřebiště je datován již do roku 1908, kdy byly odhaleny kosterní ostatky neandertálce poblíž jihofrancouzské vesnice La Chapelle-aux-Saints.

Ostatky neandertálce z La Chapelle-aux-Saints | zdroj: Profimedia

Způsob jejich uložení už před stoletím naznačoval, že neandertálci pohřbívali podobně jako lidé. Objevily se však také skeptické ohlasy, podle nichž nebyl objev dostatečným důkazem.

Další pohřebiště neandertálců byla objevena na Blízkém východu. Vznikla ale až poté, co se neandertálci střetli s Homo sapiens. Nemusely tedy svědčit o kognitivní vyspělosti neandrtálců, ale jenom jejich inspiraci "pravými" lidmi.

Na definitivní rozhřešení si tak archeologové museli počkat.

Znovu a lépe

Nejnovější studie začala vznikat v roce 1999, kdy archeologické týmy ve Francii navázaly na starší vykopávky jeskyní u La Chepelle-aux-Saints. Podařilo se postupně odkrýt sedm jeskyní, které obývali neandrtálci a nalézt ostatky –dvou dětí a jednoho dospělého.

Analýza objevu zabrala několik let čas. Mnozí experti přitom pochybovali, že opětovný průzkum místa prozkoumaného před stoletím může být užitečný.

Geologický rozbor sedimentů ale ukázal, že díra, v níž byla těla pohřbena, nevznikla přirozeně. A co bylo ještě zajímavější – kosti neandertálců nenesly stopy po prasklinách způsobených erozí. To naznačuje, že těla byla pohřbena brzy po smrti, zřejmě ve snaze ochránit je před rozkladnými jevy.

Jáma ve francouzské jeskyni, o které badatelé předpokládají, že ji neandertálci vykopali, aby pohřbili mrtvé | zdroj: Archéosphère company

"Je to nový důkaz, že neandertálci byli schopni komplexního symbolického přemýšlení. Rozdíl v chování lidí a neandrtálců se tak pro nás stává tenčím," řekl pro server LiveScience šéf výzkumu Rendu.

Blíže lidem?

Pohled na neandrtálce se během posledních 20 let proměnil tak, jako nikdy dřív. Ukázalo se, že s rybolovem v mořích, tvorbou nástrojů, možná i s jeskynními malbami začali neandertálci dříve než Homo sapiens.

Nabízí se tak otázka, nakolik naši předci právě od neandrtálců okopírovali jejich nápady.

Pravda u pohřbů mají neandertálci nejstarší "zápis" před 50 tisíci lety, zatímco nejstarší pohřby Homo sapiens jsou doloženy v době před 130 tisíci lety.

Avšak kolik dalších podobných hrobů může zůstávat ještě neobjeveno?

zdroj: YouTube

V praxi ale platí, že oba druhy byly na cestě k podobnému evolučnímu výsledku. A vlastně se do finiše dílem i dostaly.

Dnešní lidé mají až 20 procent genů neandrtálců (v nejvyšším odhadu). Nelze tedy ani zcela jasně prohlásit, že neandrtálci vymřeli. Spíše se přidali pod křídla evolučně úspěšnějšího druhu.

Tak, či onak platí, že neandrtálci si pověst tupých hromotluků nezaslouží.