Nebe ozáří blízké setkání nejjasnějších planet
28. 2. 2023 – 23:59 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Na obloze se chystá nádherná podívaná. Ve středu a ve čtvrtek 1. a 2. března se tam setkají dvě z nejjasnějších planet sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Podobné blízké setkání Saturnu a Jupiteru patrně stojí za biblickou legendou o betlémské hvězdě.
Ve středu 1. března se k sobě z pozice pozemského pozorovatele na obloze přiblíží Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem je spatříme jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě, upozorňuje web České astronomické společnosti Astro. Nastane jev nazývaný konjunkce.
Prvního března bude Venuše vpravo a trochu níž než Jupiter, den poté ji najdete nad Jupiterem. A po oba dny se planety vejdou do zorného pole dalekohledu s malým zvětšením. Úhlová vzdálenost mezi nimi bude asi 40 úhlových minut, což se rovná velikosti Měsíce v úplňku.
Dobré podmínky pro pozorování konjunkce budou hned po západu slunce. Viditelná bude do osmé hodiny večer.
Pozorování by mělo usnadnit jasné počasí, které na obě noci předpovídá Český hydrometeorologický ústav.
Venuše je mezi planetami zdaleka nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze. Po Slunci a Měsíci je vůbec nejjasnějším objektem. Občas ji dokonce můžete spatřit pouhým okem i ve dne. Při blízkém setkání s Jupiterem, plynným obrem a největší planetou sluneční soustavy, ozáří oblohu ještě výrazněji.
Předehrou k této podívané bylo setkání Venuše a Jupitera s Měsícem ve středu 22. února.
The conjunction of Jupiter, The Moon and Venus on 22nd Feb, captured from Bowness-on-Solway, UK.
— Dan Monk (@DanielMonk91) February 24, 2023
Music: Moonlight by Scott Buckley - https://t.co/hsiWdiCDaB pic.twitter.com/o2DXsUcWqm
Sblížení planet v minulosti přikládali lidé mimořádný význam. Tento jev je také pokládán za nejpravděpodobnější vysvětlení betlémské hvězdy – mimořádně svítivého úkazu a pojmu z Matoušova evangelia. V něm je popsán příběh mudrců z východu, kterým hvězda nového židovského krále svítila na cestu, když putovali do Betléma v Judeji, aby se poklonili Ježíškovi a předali mu dary.
Ve studii publikované v magazínu Nature Astronomy se k této hypotéze, kterou navrhl už před čtyřmi staletími německý astronom Johannes Kepler, přiklání americký astrofyzik David W. Hughes.
„Betlémská hvězda byla patrně trojitá konjunkce Saturna a Jupitera v souhvězdí Ryb, jejíž význam byl zřejmý mágům z Babylonie. Stala se v roce 7 před naším letopočtem a vše naznačuje tomu, že Ježíš se narodil na podzim tohoto roku, v říjnu nebo kolem října,“ píše Hughes.