Sluneční soustava je rušné místo. Pohybují se v ní miliony objektů – od naší Země a dalších planet přes měsíce až po komety a asteroidy. A každý rok objevujeme další objekty, obvykle malé planetky nebo rychlé komety, které nazývají sluneční soustavu svým domovem.

Do roku 1846 astronomové objevili všech osm planet soustavy – v pořadí od Slunce: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. To však astronomům nebrání v tom, aby hledali další. Za posledních 100 let nalezli menší vzdálená tělesa, která se nazývají trpasličí planety a mezi které se řadí Pluto.

Právě objevy některých z těchto trpasličích planet daly astrovědcům důvod k tomu, aby se domnívali, že na okraji sluneční soustavy se skrývá ještě cosi dalšího, většího a tajemného, upozorňuje v magazínu The Conversation Sara Webbová z Centra pro astrofyziku a superpočítače Swinburneovy technické univerzity v australském městě Hawthornu.

Astronomka Webbová tvrdí, že dává smysl, aby astronomové hledali devátou planetu známou jako planeta devět nebo také planeta X.

„Sluneční soustava, jak ji známe, bez deváté planety nedává smysl,“ upozorňuje.

Na planetu ukázala gravitace

Webbová v článku pro The Conversation připomíná, že každý objekt ve sluneční soustavě se pohybuje podle gravitačních zákonů.

Vše, co má hmotnost, má gravitaci a rotuje kolem hmotného středu soustavy – barycentra. Na Slunce přitom připadá 99,87 procenta veškeré hmoty ve sluneční soustavě, proto má největší gravitační přitažlivost ze všech objektů soustavy. Barycentrum leží uvnitř naší hvězdy, anebo v její blízkosti podle momentální polohy planet.

A právě díky pochopení gravitace získáváme největší vodítko pro možnou existenci deváté planety, podotýká astronomka.

„Když se podíváme na vzdálené objekty, jako jsou trpasličí planety za Plutem, zjistíme, že jejich dráhy jsou nečekané. Pohybují se po velmi výstředných eliptických drahách, jsou neobvykle seskupeny a jejich trajektorie jsou odkloněny od zbytku soustavy,“ píše Webbová a zdůrazňuje:

„Když astronomové pomocí počítače namodelovali, jaké gravitační síly jsou potřeba k tomu, aby se tato tělesa takto pohybovala, zjistili, že by k tomu byla potřeba planeta o hmotnosti nejméně desetkrát větší než Země.“

„Je to vzrušující! Ale pak je tady otázka: kde je ta planeta?“ ptá se výzkumná pracovnice Astrofyzikálního centra v Hawthornu.

Až postavíme nové dalekohledy…

Zatím nebyla existence planety prokázána pozorováním, pouze odvozena matematickými modely z chování transneptunických těles. To jsou zmíněné objekty ve sluneční soustavě, které se pohybují za oběžnou drahou Neptunu.

Jeden z matematických modelů vypracovali Konstantin Batygin a Mike Brown, astronomové z Kalifornského technologického institutu (Caltechu). Podle jejich výpočtů, publikovaných v časopisu The Astrophysical Journal, má být devátá planeta plynným nebo ledovým obrem jako Neptun, nebo Jupiter.

Její výstředná oběžná dráha by měla být je dvacetkrát dál od Slunce než Neptun, který obíhá naši hvězdu v průměrné vzdálenosti 4,5 miliardy kilometrů. Na takové dráze by planeta X oběhla Slunce za 10 tisíc až 20 tisíc let.

„Snažíme se planetu odhalit tak, že hledáme sluneční světlo, které může odrážet podobně jako Měsíc,“ vysvětluje Webbová v The Conversation.

„Protože devátá planeta leží daleko od Slunce, těžko ji zaznamenají i ty nejlepší dalekohledy na Zemi. Také ji nemůžeme jen tak hledat v kteroukoli roční dobu. K pátrání máme pouze krátká okna, kdy jsou vhodné podmínky,“ píše astronomka.

V závěru svého článku Sara Webbová upozorňuje: „V příštím desetiletí budou postaveny nové a mnohem výkonnější dalekohledy. Zahájíme nové průzkumy oblohy. Právě ty nám dají příležitost dokázat, nebo vyvrátit existenci deváté planety.“

-------------------------------------------------------------------

Pod čarou: Astronomové, kteří na existenci deváté planety nevěří, odkazují zejména na to, že v takové vzdálenosti od Slunce, kde by planeta měla obíhat, je málo materiálu k tomu, aby tam tak hmotný objekt mohl vzniknout.

Namítají také, že objemné těleso typu plynného nebo ledového obra by už muselo být zaznamenáno při pravidelných prohlídkách oblohy, které prováděl satelit WISE v infračervené oblasti spektra.