Nebeský palác 1 shořel. Je to velké vítězství čínského kosmického programu

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

V pondělí nad ránem našeho času do atmosféry konečně vstoupila čínská kosmická stanice Nebeský palác 1. Stalo se tak po týdnech sledování jejích posledních oběhů Země, a po víc než roce a půl od (údajné) ztráty kontroly nad stanicí. Ačkoliv i ze samotné Číny přicházely rozporuplné zprávy nad tím, nakolik je Nebeský palác 1 stále v moci řídícího střediska, stanice nakonec dle plánů sestoupila nad Tichomořím. Je to velké technické i propagandistické vítězství čínského kosmického programu. 

Trefa do černého

V průběhu posledního týdne byly postupně zpřesňovány informace o degradaci orbity Nebeského paláce 1 - prakticky všechny informace však pocházely ze západních agentur. Ještě v neděli v večer vydala Evropská kosmická agentura operující v rámci Inter-Agency Space Debris Coordination Committee (IADC) pod OSN poslední zprávu odhadující, že na pád stanice dojde v noci nad Atlantikem.

Stanice do atmosféry dle oznámení amerického 18th Space Control Squadron vstoupila ve 02:16 našeho času. Stalo se tak v oblasti nad jižním Tichomořím, která je obecně pro svou odlehlost využívána jako pohřebiště kosmických lodí a družic. Ačkoliv většina stanice pravděpodobně shořela, do oceánu mohlo dle starších odhadů rozptýleně dopadnout do 100 kg pevných zbytků. To je však v podobných situacích relativně běžné. 

Po roce a půl obav, že je Nebeský palác 1 mimo kontrolu a dopadnout může kamkoliv, se tak Číně nakonec podařila doslovná trefa do černého. Nejenže Nebeský palác 1 sestoupil do neobydlené oblasti - stalo se tak navíc přesně jako v letním vyjádření čínské aerokosmické korporace CASTS nad jižním Tichomořím.

Byť byla některá starší čínská vyjádření ve vzájemném odporu, a součástí IADC monitorujícího sestup je i Čínská národní kosmická agentur, úspěšný závěr mise Nebeského paláce 1 dá zřejmě na problémy stanice i informování o jejím stavu zapomenout. 

Zánik Nebeského paláce 1 v teleskopu Seana Championa

Riziko pro pověst

Nejde ani tak o to, že by nekontrolovaný pád mohl znamenat riziko pro obyvatele na povrchu - šance na zranění v důsledku podobného sestupu byla extrémně malá. Obávat se snad šlo malých škod na majetku. Ani sestup devítinásobně větší americké stanice Skylab nad Austrálii na konci 70. let neměl za následek žádná zranění, byť na povrch dopadly velké kusy stanice - a NASA tehdy musela platit pokutu za znečišťování. Dodnes jde o jednu z pih na kráse amerického kosmického programu. 

Neřízený sestup Nebeského paláce 1 by podobně měl závažnější důsledky pro pověst čínského kosmického programu jak doma, tak i v zahraničí. Ten se v posledních dvou desetiletích snaží dohnat programy Spojených států a Ruska a pád první čínské stanice například nad Amerikou by tak byl vyloženě trapným přešlapem. Popudit by mohl i názor veřejnosti k další spolupráci Číny a mezinárodních agentur. Například Evropská kosmická agentura plánuje s tou čínskou stále těsnější budoucí mise, snad včetně těch pilotovaných. 

Čínský bulvární tisk podle ČTK již s gustem vypíchl, že přílišný zájem o zánik Nebeského paláce 1 je "důkazem závisti" Západu nad rostoucí kosmonautikou Říše středu. Je nasnadě, že nevzrušivý konec ostře sledované stanice si mnozí v Číně náležitě vychutnají.

Buď jak buď, Nebeský palác 1 završil svou šestiletou misi na oběžné dráze nad očekávání úspěšně a Čína po největší zátěžové zkoušce svého programu může napínat síly k testování jejího následovníka. 

Nebeský palác 2 obíhá Zemi již od září 2016 a dočkal se i první lidské návštěvy. Obě stanice platí za pouze relativně malé prototypy a slouží především jako jakési experimentální moduly na cestě k vývoji Nebeského paláce 4. Teprve ten má přinést modulární design a možnosti pokročilých vědeckých pokusů - a snad i získat další cenné zkušenosti pro plánované čínské mise k Měsíci či dál.

Tagy: Čína zahraničí Vesmír čínský kosmický program Nebeský palác

Zdroje: vlastní