Výbuch termonukleární (vodíkové) Car-bomby byl tak silný, že ho lidé cítili stovky kilometrů daleko. Dokonce mírně vychýlil zemskou osu. A energie, která se při něm uvolnila, odpovídá energii, jejíž výroba zabere Temelínu a Dukovanům dohromady čtyři roky.

Sedmadvacetitunový obr explodoval silou kolem 55 tisíc kilotun TNT. Jeho síla desetkrát převýšila všechnu munici, která vybuchla za druhé světové války.

Exploze byla vrcholem éry, které se říkalo Mutual Assured Destruction (Vzájemně zajištěné zničení), anebo častěji jen výstižnou zkratkou MAD (šílené). Američané a Rusové během něj shromáždili takové množství zbraní, které by několikrát vyhladilo lidstvo. (A dodnes ho mají!)

Hřib vysoký 64 kilometrů

Car-bombu (V Sovětském svazu označovanou také RDS-220, anebo krycím názvem Ivan či Váňa) odpálili na jaderné střelnicí souostroví Nová země v řídce osídleném severním cípu Ruska.

Bombu shodili z výšky 10,5 kilometru. Její padákový systém zbrzdil pád. Tím umožnil posádce letadla dostat se do bezpečné vzdálenosti ve chvíli výbuchu, který nastal ve výšce čtyř kilometrů nad povrchem, kdy sepnul vestavěný senzor tlaku vzduchu.

Po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru osmi kilometrů. Její spodní část nezasáhla zem, odrazila ji tlaková vlna. Vrchní část dosáhla výšky, z níž byla Car-bomba svržena.

Záblesk z exploze byl viditelný téměř 1000 kilometrů od místa epicentra. Atomový hřib vyrostl do výšky 64 kilometrů, průměr jeho klobouku dosáhl 95 kilometrů.

V místech vzdálených stovky kilometrů byly zničeny dřevěné domy, kamenné domy ztratily střechy, okna a dveře. Tlakovou vlnu z exploze pocítili 700 kilometrů daleko v přístavu Dikson. Radiová komunikace v oblasti byla přerušena téměř na hodinu.

Oblast v okolí svržení bomby armáda vyklidila. Jinak by uvolněné teplo způsobilo těžké popáleniny ještě 100 kilometrů od epicentra.

Síla výbuchu byla neuvěřitelná. Seismická vlna, kterou Car-bomba vyvolala, byla měřitelná i po třetím oběhu Země. A exploze svou silou dokonce vychýlila zemskou osu.

(Hirošima + Nagasaki) x 1500

Car-bombu vyvíjel tým vedený pozdějším disidentem a nositelem Nobelovy ceny za mír Andrejem Sacharovem.

Výsledkem práce této skupiny byla třístupňová termonukleární puma. V prvním stupni se využilo štěpné reakce uranu pro stlačení druhého termonukleárního stupně. V něm se rozběhla řetězová reakce a následovala komprese třetího, nejsilnějšího stupně, který byl rovněž založen na termonukleárním principu.

Vše vyvrcholilo výbuchem s energií, která odpovídá téměř 1500násobku součtu energií atomových bomb svržených koncem druhé světové války na Nagasaki a Hirošimu. Původně sovětské vedení chtělo postavit bombu dvojnásobnou, avšak taková by byla i na široširé Rusko příliš velká a zasáhla by obydlené oblasti.

Soudruzi (tovarišči) proto ze svých plánů ustoupili a přijali kompromisní verzi bomby s menším množstvím uranu. Její síla přesto byla úděsná.

Car-bomba by dokázala zničit nejen celé Česko, ale i podstatnou část takových států, jakými jsou Francie nebo Británie.