Nejsušší místo světa je muzeem nejstarších meteoritů spadlých na Zem
18. 6. 2019 – 17:31 | Příroda | Radek Chlup | Diskuze:
Planeta Země je každým rokem bombardována velkým množstvím meteoritů. Není však snadné určit kadenci dopadu v určitém časovém rozpětí, protože většina starých kousků podlehne erozi. V pekelně rozpálené poušti Atacama se ale nachází nejstarší sbírka meteoritů na naší planetě, která pomohla určit míru dopadu v oblasti v časovém rozmezí dvou milionů let.
Cílem studie bylo zjistit, jak se počet dopadů meteoritů měnil ve velkých časových úsecích – v rozmezí milionů let v souladu s astronomickými jevy. Vědci se kvůli tomu vydali na nejsušší místo na Zemi, do pouště Atacama, aby tyto údaje získali. Poušť Atacama byla vybrána proto, že jde o místo zaznamenávající širokou škálu pozemských věků, kde mohou meteority přetrvávat v dlouhých časových měřítkách v zachovalém stavu.
Antarktida a horké pouště hostí velké množství meteoritů – 63 procent, respektive 30 procent. Jenomže meteority jsou zde málokdy starší než půl milionu let. Tato místa jsou relativně mladá a kamenité trosky z vesmíru také.
Meteority navíc mizí kvůli povětrnostním podmínkám, eroze větrem způsobuje jejich rychlý úbytek. "Poušť Atacama v Chile je velmi stará – více než 10 milionů let a také hostí nejhustší sbírku meteoritů," uvedl vedoucí studie Alexis Drouard z Aix-Marseille Université.
Pouštní muzeum nejstarších kousků
Bylo shromážděno 388 meteoritů se zaměřením na 54 kamenitých vzorků z oblasti EL Medáno. Pomocí kosmogenního datování věku bylo zjištěno, že průměrný věk meteoritů je 710 tisíc let, přičemž 30 procent vzorků je starších než jeden milion let a dva vzorky jsou starší než dva miliony let. Všech 54 meteoritů je obyčejných chondritů nebo kamenitých meteoritů, které obsahují zrnité nerosty.
"Očekávali jsme více mladých než starých meteoritů, protože staré meteority se ztrácejí kvůli zvětrávání. Ale ukázalo se, že věkové rozdělení je dokonale vysvětleno neustálým hromaděním meteoritů po miliony let," řekl k tomu Drouard. Podle něj se jedná o nejstarší sbírku meteoritů na zemském povrchu.
Bohatá oblast může podpořit další výzkumy, zaměřené na kadenci dopadu v obrovských časových rozpětích. Prozatím výsledky hovoří tak, že na povrch pouště dopadlo 222 kamenitých těles o váze 10 gramů na čtvereční kilometr za milion let.
Drouard také tvrdí, že chce se svým týmem prozkoumat i složení meteoritů, protože by se dalo určit, kolik času kameny strávily ve vesmíru, a řekne nám to něco více o cestě vesmírných těles na Zemi.
Studie byla publikována v časopise Geology.