Největší bouře v naší sluneční soustavě nabírá na síle

30. 9. 2021 – 23:59 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Největší bouře v naší sluneční soustavě nabírá na síle
Ilustrace Velké rudé skvrny na Jupiteru. Je na ní zobrazena i americká sonda Pioneer, která kolem planety proletěla. | zdroj: Profimedia

Říká se jí Velká rudá skvrna a připomíná pozemský hurikán. Je však větší než celá naše planeta. Patří k velkým vesmírným záhadám, astrovědci její existenci a chování dodnes nedokážou vysvětlit.

Je to největší bouře ve sluneční soustavě. Jejím místem je planeta Jupiter, kde běsní na ploše o průměru 16 000 kilometrů.

Třikrát rychlejší než Kyrill

Gigantický „hurikán“, kterému se říká Velká rudá skvrna, je nepřetržitě pozorován od roku 1831, což z něj dělá nejdéle trvající bouři, jakou lidstvo zaznamenalo. V posledních letech přitom zesiluje.

Astronomové to zjistili analýzou dat z Hubbleova vesmírného teleskopu, shromažďovaných déle než deset let. Analýzu popisují v odborném žurnálu Geophysical Research Letters. Informuje o ní také portál Hubbleova teleskopu.

STScI-01FFT76DM7EE002K16PC3P8R15 Analýza snímků pořízených Hubbleovým vesmírným teleskopem. Průměrná rychlost větru na okraji Velké rudé skvrny, (větší prstenec) se zvyšuje, zatím větry uvnitř bouře (menší prstenec), zpomalují. | zdroj: Profimedia

V analýze se píše, že průměrná rychlost, kterou proudí plyny na vnějších okrajích této tlakové výše (anticyklóny) se v období let 2009 až 2020 zvýšila o osm procent. Větry na okraji bouře překračují rychlost 643 kilometry za hodinu. Uvnitř ale vítr zpomaluje.

Pro srovnání: Orkán Kyrill v lednu 2007 dosáhl na vrcholu Sněžky rekordní rychlosti 216 kilometrů za hodinu a hurikán Mitch bičoval v říjnu 1998 karibské ostrovy a Floridu větry o rychlosti 285 kilometrů za hodinu.

profimedia-0245808252

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, pátý v pořadí od Slunce. Vidíte ho jako třetí nejjasnější objekt na noční obloze po Měsíci a Venuši. Říká se mu plynný obr. Předpokládá se, že je složen převážně z vodíku, hélia, organických sloučenin a má kamenné jádro. Horní vrstvy atmosféry se člení do barevných pruhů a kruhů, které jsou různými typy atmosférických bouří. Nejznámější bouří je Velká rudá skvrna.

Hurikán Velká rudá skvrna rotuje v západním směru, tedy proti pohybu hodinových ručiček, zatímco zbytek Jupitera se otáčí ve východním směru. Skvrna mění jak velikost a tvar, tak barvu. Je tvořena vydutou hmotou z vnitřku plynného obra.

Co ji pohání?

Vznik, původ a chování bouře dodnes astrovědci nedokážou jednoznačně vysvětlit. Pro vědeckou obec je Velká rudá skvrna pořád velkou neznámou. Vysvětlení výzkumníci nemají ani pro zrychlení bouře.

„Když jsem poprvé viděl výsledky analýzy, zeptal jsem se ,dává to vůbec smysl'?“ řekl webu Evropské vesmírné agentury ESA vedoucí studie Michael Wong z Kalifornské univerzity v Berkeley 

Hubbleův teleskop je jediné zařízení, které dokáže zhotovit dostatečně detailní záběry tohoto přírodního jevu. Avšak ani s jeho pomocí vědci ještě nedokázali určit, co bouři pohání.

„Je to těžké diagnostikovat, protože Hubble spodní část bouře moc dobře nevidí. Cokoli pod vrcholy mraků je v našich datech proto neviditelné,“ vysvětlil Wong. Avšak vyjádřil naději, že se tajemství bouře podaří odhalit: „Máme zajímavá data, která nám pomůžou jednou pochopit, co Velkou rudou skvrnu pohání a jak si udržuje energii.“

Ve videu americké vesmírné agentury NASA se připomíná, že „čím lépe porozumíme tomu, jak atmosféra Jupitera funguje tím lépe pochopíme atmosféru jiných planet včetně té naší“.

Zdroje:
NASA, Geophysical Research Letters, ESA, HubbleSite

Nejnovější články