Zatímco lidé a většina suchozemských savců si mohou dovolit úplně „vypnout“ během spánku, velryby si to dovolit nemohou. Musí se totiž pravidelně vynořovat pro vzduch, vnímat predátory a koordinovat své pohyby. Jak tedy spí tvor, který nikdy nesmí úplně ztratit vědomí?

Podle HowStuffWorks využívají velryby tzv. unihemisférický spánek – spí pouze jednou polovinou mozku, zatímco druhá zůstává aktivní. Tento způsob odpočinku je evoluční odpovědí na náročné podmínky oceánu.

 Spánek napůl: Jak to funguje?

Unihemisférický spánek znamená, že jedna mozková hemisféra přejde do stavu odpočinku, zatímco druhá monitoruje okolí, koordinuje dýchání a zajišťuje motoriku. Oko na straně aktivní hemisféry zůstává otevřené, aby sledovalo okolí. Po určité době si hemisféry role vymění, čímž si mozek odpočine celý – jen ne najednou.

„Je to výjimečný neurologický mechanismus, který umožňuje savci přežít ve vodním prostředí bez ztráty kontroly nad tělem,“ vysvětluje Dr. Patrick Miller, mořský biolog z University of St Andrews, který se výzkumem kytovců dlouhodobě zabývá.

Tento způsob spánku umožňuje kytovcům zůstat vědomě činní a současně regenerovat mozek. Podobný mechanismus byl pozorován také u delfínů, některých druhů tuleňů a dokonce u ptáků, kteří spí během letu.

 Jak velryby spí?

Velryby obvykle spí krátce a v pravidelných intervalech. Místo dlouhého nočního spánku si dopřávají několikaminutové až půlhodinové „odpočinkové cykly“. Během spánku se často vznášejí těsně pod hladinou nebo se pomalu pohybují, aby si zachovaly kontrolu nad tělem i polohou.

Některé druhy, jako například keporkaci, byly pozorovány, jak spí svisle v klidové pozici. Jiné se vznášejí horizontálně nebo dokonce spí v tandemu, kdy si vzájemně pomáhají udržet orientaci.

 Delfíni a mladá mláďata

Delfíni, kteří patří do stejné skupiny kytovců, využívají podobný způsob spánku. Zajímavé je, že mláďata delfínů a velryb nespí vůbec během prvních týdnů po narození. Plavou neustále v těsné blízkosti matky, která je chrání a pomáhá jim s dýcháním.

„Spánek se u mláďat objevuje postupně. První týdny života jsou natolik kritické, že evoluce upřednostnila neustálou aktivitu,“ uvádí Miller v rozhovoru pro HowStuffWorks.

 Co to znamená pro výzkum spánku?

Studium spánku velryb ukazuje, že spánek nemusí být nutně binární stav – bdění nebo spánek. Evoluce umožnila některým druhům rozložit odpočinek mezi hemisféry, což je revoluční myšlenka i pro neurologii a výzkum spánkových poruch u lidí.

Vědci se domnívají, že tento typ spánku je důkazem extrémní adaptability mozku. Otevírá také otázky, zda by podobné mechanismy mohly být využity v budoucnosti – například u astronautů nebo pilotů při dlouhých misích.

 Shrnutí:

• Velryby spí tzv. unihemisféricky, tedy pouze jednou polovinou mozku

• Tento způsob spánku jim umožňuje dýchat, vnímat okolí a vyhýbat se nebezpečí

• Spánek probíhá v krátkých cyklech během dne i noci

• Objev posouvá hranice toho, co víme o spánku a mozkové aktivitě