Mozky mravenců jsou menší než hlavička špendlíku, mohou využívat pouze 250 000 neuronů (buněk, které přenášejí nervové signály). V porovnání s našimi 86 miliardami neuronů to je titěrné množství.

Přesto je tento hmyz neuvěřitelně důvtipný. Vyniká v komunikaci, kreativitě a týmové práci.

Vědcům jeho schopnosti nedávají spát. Tentokrát zkoumali mravence ohnivé (Solenopsis invicta). Ve svých studiích popisují, jak tito tvorečkové dokážou vytvářet dopravní stavby a struktury, jimiž překonávají obtížný terén - jak umí stavět mosty a vory z nejrůznější předmětů i z vlastních těl.

Ferda Mravenec, práce všeho druhu

Výzkumníci z Jihočínské zemědělské univerzity zkoumali schopnost mravenců budovat komunikace. Ve studii publikované na webu Insect Science popisují, jak mravenci překonávali lepkavý povrch vytvořený pomocí oboustranné lepící pásky - vydláždili si cestu napříč tímto povrchem kamínky, aby se dostali k potravě.

Mravenci však dláždili cesty i v případě, kdy v okolí žádná potrava nebyla. To naznačuje, že je to spíš nepřístupnost terénu než jídlo samotné, co v mravencích aktivuje stavbu komunikace.

Another remarkable example of tool use in ants: fire ants “paving” sticky surfaces. I’ve seen signs of this behavior, but I didn’t expect it to be so robust until my friend told me about it (Wang et al., 2021 Insect Science). pic.twitter.com/BaHBmlgtXM

— Horace Zeng (@horacezhl) March 14, 2022

Pokud ovšem byla potrava blízko (do 20 centimetrů), pracovali usilovněji. V takovém případě si vydláždili cestu i přes silný repelent.

Autoři studie podotýkají, že tato schopnost není užitečná jen pro mravence. Tím, že mravenci přesunují kousky půdy z jednoho místa na druhý, pomáhají bioturbaci, tedy převrácení a přerušení vrstev sedimentu a půdy, ze kterého těží mikrobi, houby či rostliny. Bioturbace výrazně zlepšuje propustnost vody a úrodnost ornice.

Takže drazí mravenci, děkujeme.

Mosty bez betonu a oceli

Mosty z těl jsou další pozoruhodná dopravní inovace ohnivých mravenců. K jejich stavbě však mravenci využívají také primitivní nástroje. Ty používají rovněž k přesunutí vody.

Živý most. | zdroj: Profimedia

Vědci pozorovali mravence, jak do vody kladou částečky hlíny či listí, aby na jejich viskózní povrch nabrali kapky tekutiny, a předmět s nimi poté přenesli.

Jiná studie, kterou vypracovali vědci z Coloradské univerzity ve městě Boulderu, se zabývá způsobem, jimž ohniví mravenci staví z vlastních těl vory. S jejich pomocí dokážou přežívat období povodní.

Noemova archa z říše hmyzu

Výzkum publikovaný na webu The Royal Society Publishing popisuje, jak sofistikované jsou tyto mravenčí rafty. Skládají se ze dvou „palub“ – dvou vrstev mravenců. V dolní jsou strukturální mravenci, kteří spočívají v těsném kontaktu a tvoří „základy“ lodi.

Raft skládající se z pěti stovek mravenců (A) a způsoby, jakými se mravenci drží (B a C). | zdroj: kredit- Mlot et al.

Drží se přitom pomocí lepivých polštářků na nohou, špičkami drápů a ústy, kterými se do sebe jemně zakusují. Každý mravenec naváže v průměru 14 spojení se sousedními mravenci. Nad hladinou se přitom udržují bublinami vytvořenými pomocí jejich vodoodpudivého exoskeletu.

Nad dolní palubou se potom nachází „pasažérská“ vrstva mravenců, kteří se mohou po voru volně pohybovat. Obě vrstvy se po několika hodinách vymění, aby si strukturální mravenci mohli odpočinout. „Noemova archa“ z říše hmyzu tak může na hladině plout třeba i desítky hodin.

Kdo to řídí?

Na zmíněných stavbách je pozoruhodné, že je mravenci vytvářejí instinktivně. Jejich činnost nikdo centrálně neřídí.

Výzkum schopností mravenců není zdaleka u konce. Drobný hmyz nás proto ještě lecčíms může překvapit.