Pro leckoho to může být překvapivá informace, ale naše mozky jsou o něco menší než mozky raných lidí žijících před 100 tisíci lety, anebo dokonce mozky neandrtálců.

Za posledních 20 000 let se průměrná velikost lidského mozku snížila z 1500 na 1350 krychlových centimetrů. A podle nových poznatků se mozek zmenšil také v posledních třech tisíciletích.

Neznamená to, že lidé jsou hloupější, protože inteligence závisí zejména na struktuře mozku. Pro vyšší inteligenci potřebujete mít především vyšší počet mozkových buněk – neuronů, které se ve správný čas dokážou aktivovat a podílet se na přenosu informací. Jejich vyšší počet může být dán také jejich hustotou.

Zmenšování lidského mozku přesto vědcům vrtá hlavou. Nedokážou se shodnout na jeho příčinách. Někteří se předpokládají, že menší hlavy (potažmo mozky) jsou důsledkem toho, že naše jídlo je snazší k požívání. Jiní zastávají názor, že dříve přežívali pouze ti nejsilnější, kteří mívali často velké hlavy, a to se snížením úmrtnosti dětí už neplatí.

O mravencích a lidech

Nedávno „dali mozky dohromady“ biologický antropolog, behaviorální ekolog a evoluční neurobiolog a vypracovali pozoruhodnou hypotézu, která zmenšování mozků vysvětluje úplně jinak, a přitom zapadá do naší evoluční historie.

Nová hypotéza, publikovaná v odborném magazínu Frontiers in Ecology and Evolution, dává evoluci lidského mozku do souvislosti s mozkem milionkrát menším – mravenčím.

Patrně si řeknete: „Co má mravenec společného s člověkem?“

Víc, než si myslíte.

Studovaný mravenec rodu Formica na snímku z elektronového mikroskopu. | zdroj: Profimedia

Přestože jsou mravenci a lidé jen vzdáleně příbuzní, oba druhy vedou sociální životy. Vytvořily společnosti zaměřené na příbuzenské vztahy. A co víc, v jejich společenstvích je práce rozdělena mezi různé profese.

Vědci studovali dělníky mravenců rodu Oecophylla, Atta a Formica. Dospěli přitom k poznatku, že dělba práce a sdílení znalostí na úrovni skupiny vedly k takovým změnám jejich mozků, které je přizpůsobily sociální struktuře. Podle jejich hypotézy také lidský mozek je formován kolektivní inteligencí vytvořenou společností.

„Sdílení a předávání znalostí v lidských společnostech, a tedy potřeba výrazně menšího množství energie k uchovávání velkého množství informací na úrovni jednotlivce, mohla podpořit zmenšení mozku,“ píše se ve studii nazvané Kdy a proč se lidský mozek zmenšil? Nová analýza a postřehy z evoluce mozku u mravenců (When and Why Did Human Brains Decrease in Size? A New Analysis and Insights From Brain Evolution in Ants).

Hypotéza, která dává smysl

Ve společenstvích mravenců a lidí nemusí jednotlivec všechny informace a znalosti uchovávat. Může proto část „intelektuálního tuku“ odřezat, a tak udělat mozek energeticky účinnějším. K této „optimalizaci“ mohlo podle vědců v civilizaci výrazně přispět i písmo.

Svou hypotézu opírají vědci rovněž o analýzu téměř tisíce lebek našich předků. Z nich zjistili, že lidský mozek se začal zmenšovat v posledních třech tisících let, tedy tisíce let poté, co se objevily první písemné zápisy. I to naznačuje, že zmenšování našich mozků mohlo být v podstatě souběžné s expanzí kolektivní inteligence ve společnosti.

Výzkumníci uznávají, že jejich hypotéza je založena na „teorii teorií“, která nedokáže vysvětlit všechny změny v mozku během naší evoluční historie. Nicméně dává smysl.

Ve studii vědci citují Stevena Slomena, profesora psychologických věd ze Stanfordovy univerzity: „Žijeme ve znalostní komunitě. Vše, co děláme, závisí na znalostech, které jsou jak v naší hlavě, tak v hlavách jiných lidí.“