Psi mají mimořádně citlivý čich – to je známá věc. Už dlouho se proto využívají ke stopování, ke zjišťování drog nebo výbušnin a své ohromné schopnosti v posledních letech prokazují při diagnostice v medicíně. Jsou například schopni rozeznat nádorové buňky od zdravých. Po výcviku tak umí odhalit pacienta s bujícím nádorem.

Jejich výcvik je však finančně náročný a dlouhý. Trvá až rok.

Proto vědci experimentují s jinými živočichy, o nichž se ví, že mají citlivý čich – s myšmi, ale třeba také s mravenci. A právě s mravenci dosáhli vědci z francouzské Sorbonny pozoruhodných výsledků. Popisují je ve studii na serveru iScience.

Honorář? Kapka medu a mražený hmyz

O mravencích se ví, že jsou schopni rozpoznat těkavé organické sloučeniny, které se vyskytují v nádorových buňkách. Vědce proto zajímalo, zda je možné je k takovému úkolu vycvičit.

Jako pokusný druh při svém experimentu zvolili běžné evropské mravence černohnědé (Formica fusca). Těm předložili dva typy buněk rakoviny prsu s odlišným profilem těkavých organických látek.

Během tří tréninkových testů se výzkumníkům podařilo mravence naučit rozlišovat mezi rakovinnými a nerakovinnými buňkami s přesností podobnou té, kterou prokazují psi.

„Mravenci jsou z hlediska detekčních schopností rovnocenní psům –neznámějším biodetektorům. V některých ohledech je i předčí, protože potřebují mnohem kratší dobu na výcvik, a to pouhých 30 minut,“ upozorňuje studie.

Jejich výhodou jsou i mnohonásobně nižší náklady na chov ve srovnání se psy. Krmí se dvakrát týdně medem a mraženým hmyzem.

To neznamená, že jsou lepší ve všem. Jejich reflexy jsou časově omezeny, dají se použít k diagnóze jen devětkrát po výcviku. Poté natrénovaná reakce vyprchá.

Ferda Mravenec, diagnostika všeho druhu

Přesto jsou autoři studie přesvědčeni, že by se v diagnostice mohli uplatnit.

„Náš přístup by mohl být přizpůsoben pro řadu dalších úkolů detekce pachů, včetně detekce narkotik, výbušnin, zkažených potravin nebo jiných nemocí, například malárie, infekce, cukrovky,“ píší autoři studie.

Výzkum diagnostických schopností mravenců je teprve na počátku. Hlavních druhů nádorových onemocnění je víc než sto a zatím byli mravenci otestování u jediného z nich. Není ani jasné, jak by mravenci mohli sloužit v praxi – nejspíš by očichávali vzorky tkání odebrané pacientům.

Lidé by se tedy nevyhnuli invazivní biopsii, odříznutí podezřelého kusu tkáně. Psi ale mají výhodu, že takový zákrok při diagnostice nevyžadují.

Pokračující výzkum čichových schopností různých tvorů ale naznačuje další možnost – pokud jsou těkavé sloučeniny schopni odhalit i tak jednoduší živočichové jako mravenci, patrně by bylo možné vyvinout umělé detektory, které by měly jejich schopnosti.