Starověcí Egypťané pokládali Nil za zdroj veškerého života. Bez této řeky by jejich civilizace možná neexistovala.

Díky záplavám vznikly v jejím okolí naplaveniny bohaté na organické látky. Síť kanálů, které čerpaly vodu z řeky, zajistila rozvoj zemědělství.

Co víc, nový výzkum potvrdil, že Nil umožnil, anebo aspoň významně usnadnil stavbu ikonických pyramid v Gíze.

Lodí až k pyramidám

Cheopsova (Chufuova) pyramida, dominanta nekropole v Gíze, je dnes vzdálená od Nilu osm kilometrů. Nová studie ale naznačuje, že ve starověku vedlo jedno z ramen řeky až k pyramidám v nekropoli, což usnadnilo dopravu stavebního materiálu.

Domněnka, že u pyramid končilo rameno řeky nebo vodní kanál, je mezi egyptology už dlouho rozšířena. Podzemní sondy a vrty v minulosti ukázaly, že v současnosti suché části západního břehu Káhiry byly dřív pod vodou.

Nebylo ovšem zřejmé, kam voda dosahovala a kde pocházela z přirozeného toku, anebo z uměle vybudovaných kanálů.

Jasno do dohadů a domněnek vnáší nová studie publikovaná na webu PNAS. Studie zkamenělých pylových zrn výzkumníkům umožnila sestavit dosud nejpodrobnější obraz říčního systému Nilu v oblasti Káhiry před tisíci let.

Vědci vedení geografem Haderem Sheishou z univerzity Aix-Marseille odebrali pylová zrna ze sond vyvrtaných v záplavové oblasti Gízy východně od pyramidového komplexu. V laboratoři je louhovali a analyzovali.

Tímto způsobem určili desítky druhů rostlin z éry starověkého Egypta, mezi nimi kapradiny, rákosy, různé druhy travin a palmy. Pyl z rákosů naznačoval trvale zatopený terén, zatímco pyl trav schopných přežít dlouhé sucho vymezoval začátek oblasti, kam voda zasahovala jen v některých částech roku.

Výzkum ukázal že před 8000 lety byla oblast kolem Gízy pod vodou. Potom začala vysychat. V dalších tisíci letech se tam ale udržel dostatek vody v ramenech řeky, který usnadnil stavbu pyramid.

V letech 2700 až 2200 před naším letopočtem, kdy byly tři pyramidy a sfinga postaveny, vedlo k nim Cheopsovo (Chufuovo) rameno, které umožnilo stavbu.

„Bez říčního ramene Nilu by na místě nebylo možné postavit pyramidy,“ cituje web stanice CNN spoluautorku studie Hadeer Sheishaovou z Evropského střediska pro výzkum a vzdělávání enviromentálních geověd.

Starověký trajekt se žulou

Do pozdního egyptského období, v letech 525 až 332 před naším letopočtem, hladina vody v rameni během suché fáze významně klesla – toto zjištění je v souladu se studiemi kyslíku v zubech a kostech mumií z období, které odráží nízkou hladinu vody. A v době, kdy Alexandr Veliký v roce 332 před Kristem dobyl Egypt, bylo Chufuovo rameno jen malým kanálem.

Říční napojení Gízy ovšem neznamená, že Egypťané museli k pyramidám dopravit všechny bloky po vodě. Trojice pyramid byla postavena ve vápencové oblasti a vápenec tvoří hlavní stavební bloky.

Nil a pyramidy v době faraonů. | zdroj: Profimedia

Avšak podstatné množství materiálu, zhruba 8000 tun žulových bloků, ze kterých jsou postaveny vnitřní prostory, muselo být přepraveno na větší vzdálenost – po Nilu.

„Od třetí do páté dynastie bylo Chufuovo rameno dostatečně dlouhé i hluboké a nabízelo prostředí příznivé pro stavbu pyramidy, pomáhalo stavitelům přepravovat kámen a další materiál loděmi," píše se v závěru studie.