Faraoni dávali stavět pyramidy po více než tisíc let, aby vystavili na odiv svou moc. Pod jejich jehlany se nechávali pohřbít.

Tento zvyk trval od éry faraona Džosera, který vládl říši v letech 2630 až 2611 před naším letopočtem, do doby faraona Ahmose I., který stál v čele Egypta mezi lety 1550 až 1525 před Kristem a postavil poslední známou královskou pyramidu v Abydosu.

Poté se faraoni dávali pohřbívat do menších hrobek v Údolí králů. Co je k této změně přimělo?

Vykrádané symboly moci

Egypťané přikládali posmrtnému životu velkou důležitost. Posmrtný život jako pokračování života pozemského nebyl významný jen pro mytologii, ale i udržení moci vladaře. Pyramidy nebyly pouze hrobkami, ale symbolem toho, na čem stála moc faraonů.

Ilustrace Džoserovy pyramidy, nejstarší stavby svého druhu v Egyptě, která byla postavena v nekropoli Sakkáře už ve 27. století před naším letopočtem. | zdroj: Profimedia

Proto, aby se přestaly stavět pyramidy, museli mít vladaři pádný důvod.

„Existuje spousta teorií konce pyramid, ale vzhledem k tomu, že pyramidy byly nevyhnutelně vykrádány, hrála v tom největší roli snaha ukrýt hrobky ve vzdáleném údolí, vytesané do skály a chráněné množstvím přítomných strážců nekropole,“ vysvětluje v magazínu Live Science profesor Peter Der Manuelian, egyptolog z Harvardovy univerzity.

Přestat stavět ohromný jehlan, který upozorňoval na hrobku vladaře se spoustou cenností, proto bylo praktickým krokem. V Údolí králů bylo snazší chránit hrobky před jejich vykradači.

Už v posledních pyramidách ostatně Egypťané pod vlastní stavbu přestali umisťovat pohřební komoru. Zmíněná pyramida Ahmose I. v Abydosu ji měla půl kilometru od pyramidy.

Existují také záznamy o tom, jak významné bylo utajení místa pohřbených ostatků. Například jistý Ineni, který měl jako vysoce postavený úředník na starost dohled na hrobkou Thutmose I., jasně ve zprávě napsal, že „na vykopávky skalní hrobky veličenstva jsem dohlížel sám – nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel“.

„Tento záznam samozřejmě naznačuje, že utajení bylo hlavním hlediskem,“ sdělila Live Science Ann Macy Rothová, profesorka dějin umění na Newyorské univerzitě.

Noční cesta podsvětím

Pyramidy se vlastně staly obětí svého úspěchu. Úspěšně dokumentovaly panovníkovu moc. Bylo však obtížné v průběhu staletí všechny chránit před vykradením.

Samotné Údolí králů, kde byly faraoni později pohřbíváni, je svou topografií podobné pyramidám. Český egyptolog Miroslav Bárta, o tamním vrcholku el-Qurn říká, že „se velmi podobá pyramidě, takže svým způsobem byly všechny královské hrobky postavené v údolí umístěny pod pyramidou“.

Po boku praktických důvodů existuje i možnost, že vzniku podzemních hrobek nahrávaly také proměny v egyptském náboženství. „V období Nové říše se stala populární představa noční cesty krále podsvětím, která vyžadovala důmyslné plány hrobek vytesaných do skalního podloží pod zemí," cituje Bártu žurnál Live Science.

Část Údolí králů u starověkých Théb. Vchody do hrobek jsou viditelné jako pravoúhlé otvory vyhloubené do země. Uprostřed je hrobka faraona Tutanchamona a zcela vlevo Ramsese II. | zdroj: Profimedia

Konec staveb pyramid ovšem platil jen pro faraony. Ještě 1300 let před naším letopočtem si sedmimetrovou pyramidovou hrobku dal postavit bohatý Egypťan Horemheb. Potom se móda egyptských pyramid přestěhovala za hranice Egypta a až do 4. století našeho letopočtu vznikaly pyramidy v Núbii.

Ačkoliv egyptské pyramidy byly svého druhu unikátní stavby, nějaký druh mohylové struktury, využívané často jako hrobka, známe z mnoha vzájemně nezávislých kultur po celé Zemi. Nakonec ale mohyly, stejně jako pyramidy, byly ve svém původním účelu překonány novějšími monumenty.