Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali maďarská biochemička Katalin Karikó a americký lékař a výzkumník Drew Weissman za objevy, které umožnily vývoj účinných vakcín typu mRNA proti covidu-19. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd.

Vakcíny mRNA obsahují genetickou informaci – návod, podle kterého si buňky vyrobí vlastní protilátky. V Česku mají víc než devadesátiprocentní podíl ve vyočkovaných dávkách vakcín proti covidu.

BREAKING NEWS
The 2023 #NobelPrize in Physiology or Medicine has been awarded to Katalin Karikó and Drew Weissman for their discoveries concerning nucleoside base modifications that enabled the development of effective mRNA vaccines against COVID-19. pic.twitter.com/Y62uJDlNMj

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 2, 2023

„Objevy obou nositelů Nobelovy ceny byly rozhodující pro vývoj účinných vakcín proti covidu-19 během pandemie, která začala na začátku roku 2020. Svými převratnými objevy, které zásadně změnily naše chápání vzájemného působení mRNA s naším imunitním systémem, přispěli laureáti k bezpříkladnému tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době,“ píše ve zprávě Nobelova výboru institutu Karolinska, který Nobelovu cenu za tyto obory uděluje.

Blíží se revoluce v očkování

Katalin Karikó působí na univerzitách v Szegedu a Pennsylvánii, kde se podílí na činnosti Perelmanovy lékařské školy, kterou založil Drew Weissman.

“For the 20 years that we worked together before anybody knew about us or cared it was literally the two of us sitting side by side at a bench and working together.

Usually at 3 or 5am we would be emailing each other with new ideas.”

- 2023 medicine laureate Drew Weissman on… pic.twitter.com/WF3hNLJbK3

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 2, 2023

Technologie mRNA, kterou tito vědci vyvíjeli, má široké využití, nezůstane omezena jen na covid. Může být počátkem revoluce v očkování proti mnoha chorobám, včetně chřipky nebo různých druhů rakoviny. Německá firma BioNTech například očkuje dobrovolníky mRNA vakcínou proti melanomu, zhoubné rakovině kůže, na kterou v Česku zemře ročně kolem 450 lidí. 

Laboratoř nobelisty Weissmana nyní vyvíjí 20 různých mRNA vakcín. Sedm již bylo testováno na lidech. Jsou to vakcíny, které chrání před vzácnými autoimunitními poruchami, potravinovými alergiemi nebo srdečními chorobami.

S mezinárodním týmem Weissman spolupracuje na vakcíně proti „pankoronaviru“. „Vakcína by měla pokrývat všechny budoucí varianty, které by mohly přeskočit na lidi,“ cituje vědce žurnál Medical Xpress.

„Očkování proti covidu uvedlo mRNA vakcíny na mapu. Dopad této technologie ale bude mít široký dosah, téměř neomezený,“ říká Karikó. 

Nobelův výbor ve své zprávě upozornil na pozoruhodnou vytrvalost Katalin Karikó počátku devadesátých let minulého století, kdy vědkyně byla docentkou na Pensylvánské univerzitě. Prosazovala svou vizi mRNA jako léčebné metody, ačkoli dlouho pro svůj výzkum marně sháněla sponzory.

Její výzkum urychlil lékař se specializací na imunologii Drew Weissman, který zkoumal aktivaci imunitních reakcí vyvolaných očkováním. Spolu vytvářeli různé varianty mRNA s jedinečnými chemickými změnami v jejich bázích, které dodávali dendritickým buňkám, což jsou důležité imunitní buňky. Při tom zjistili, že modifikace bází snižují zánětlivé reakce a zvyšují tvorbu proteinů. Tím otevřeli cestu pro klinické využití mRNA.

After meeting in the late ’90s, Drs. Weissman and Karikó began investigating the use of mRNA as a potential therapeutic. In 2005, the scientists discovered how to modify mRNA to activate a protective immune response. #mRNAvaccines #COVIDvaccine pic.twitter.com/0RgsVA5pQO

— Penn Medicine (@PennMedicine) October 2, 2023

„Karikó a Weissman pochopili, že jejich objev má hluboký význam pro využití mRNA v terapii. Tyto zásadní výsledky byly publikovány v roce 2005, patnáct let před pandemií covid-19,“ píše Nobelův výbor o průlomovém objevu.

Cenu dostala i lékařka narozená v Praze

Loni získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství Svante Pääbo – paleogenetik, který sekvenoval genom neandertálce a zjistil, že neandertálci, denisovani a předkové moderních lidí se běžně křížili a že nám naši prehistoričtí příbuzní předávali své geny.

V roce 1947 si tuto cenu za objev funkce hormonů předního laloku odnesla Gerty Theresa Coriová – Američanka, která se narodila v Praze.

Alfred Nobel, vynálezce dynamitu. Na základě jeho poslední vůle jsou udělovány prestižní ceny. | zdroj: Profimedia

Cena za fyziologii a lékařství otevřela v pondělí týden Nobelových cen. V úterý bude oznámeno jméno držitele ceny za fyziku. Ve středu vyhlásí švédští akademici cenu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se dozvíme jméno laureáta Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, kterou uděluje Švédská národní banka a která nepatří mezi ocenění zmíněné ve vynálezcově závěti.

Nobelovy ceny budou tradičně předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Jejich držitelé dostanou medaile, diplom a 11 milionů švédských korun, což podle aktuálního kurzu odpovídá 23 milionům českých korun.