Covid-19 a protiepidemická opatření, zejména zákazy shromažďování, lockdowny, roušky a respirátory, letos sezonní chřipku vygumovaly. Laboratoře v Česku nezaznamenaly v uplynulé sezoně ani jeden případ chřipkového viru.

Je nicméně jasné, že chřipka se vrátí – a bude se vracet opakovaně. V Česku jí před covidem každoročně onemocněly statisíce lidí a na 1500 až 2000 jedinců připravila o život.

Nová vakcína však dává naději, že tato čísla poklesnou. Americká korporace Moderna na svém webu píše, že v pátek 18. června dostal první člověk mRNA vakcínu proti chřipce. A následovali další ze skupiny 180 dobrovolníků, kteří byli očkováni v první fázi testů.

Očkovací látka má zabírat nejen na sezonní chřipku. Měla by také výrazně posílit imunitu vůči covidu a proti respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV). Tento vír je původcem respiračních infekcí u dětí, které mohou vést k zápalům či zánětům dýchacích cest.

Nadějná účinnost

Testy kombinované vakcíny na zvířatech naznačily, že její účinnost by mohla dosáhnout 90 procent. Současné vakcíny proti chřipce založené na mrtvých nebo oslabených původcích nemoci jsou přitom účinné jen z 50 až 60 procent.

„Mezi výhody mRNA vakcín patří schopnost kombinovat antigeny vyvolávající tvorbu protilátek, a tak chránit proti různým variantám virů, i schopnost rychle reagovat na vývoj respiračních virů, jako jsou chřipka, SARS-CoV-2, anebo RSV,“ cituje web Moderny generálního ředitele korporace Stéphane Bancela.

„Naším cílem je vyvinout kombinovanou mRNA vakcínu, kterou by lidé na podzim mohli dostat v jedné injekci jako vysoce účinnou ochranu proti nejproblematičtějším respiračním virům,“ vysvětluje Bancel.

Použitá mRNA vakcína obsahuje pouze genetickou informaci – návod, podle kterého si buňky vyrobí vlastní protilátky. Má jednoduchou strukturu, což otevírá možnost do několika týdnů vyrobit miliony dávek proti aktuálním virům sezonní chřipky.

Technologie mRNA může být počátkem revoluce v očkování. Německá firma BioNTech, která ve spolupráci a americkou korporací Pfizer vyvinula nejúčinnější očkovací látku proti covidu, už v červnu začala očkovat první dobrovolníky mRNA vakcínou proti melanomu, zhoubné rakovině kůže, na kterou v Česku zemře ročně kolem 450 lidí. 

Změní vaše geny?

A varování, že vakcíny na bázi mRNA můžou vést ke změnám lidské DNA?  Ředitel německé očkovací komise Thomas Mertens vysvětluje, proč to není možné: „Genom se u lidí nachází ve formě DNA (dvouřetězcové nukleové kyseliny) v buněčném jádře. Zapojení RNA (ribonukleové kyseliny) do DNA není možné mimo jiné kvůli jejich rozdílné chemické struktuře.“