Nová sterilizační metoda vymýtila komáry z čínského ostrova

- Příroda autor: Ladislav Loukota

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.

Čínský odchov sterilizovaných komárů

Čínský odchov sterilizovaných komárů,zdroj: Profimedia.cz

Cíl: Komár tygrovaný

Metod na redukci je více - mezi ty používané již víc než půl století, je sterilizace ozářením samců, kteří jsou následně vypuštěni do volné přírody. Zde se spáří se samicemi, vzhledem k jejich sterilizaci však výsledek nemá za následek šíření populace. Samice komára se za život páří jenom jednou, výsledkem je tedy úbytek populace. Problém s ozařováním komárů je ale zároveň i celkové oslabení organismu - slabší komáři mají horší vyhlídky, že v zápasu o rozmnožení se zdravými komáry vyhrají srdce samičky.

Dalšími metodami pro kontrolu populace je bakterie Wolbachia, jejíž přítomnost zabraňuje vylíhnutí komářích vajíček. Tato přirozená (mnohdy přímo symbiotická) bakterie je vůči lidem neškodná, případný přenos na lidi tedy není problém. Wolbachia se vlastně častěji používá pro potlačení přenosu jiných chorob, protože komáři s touto "bezpečnou" bakterií méně často předávají i bakterie škodlivé.

Zároveň však dochází na paradoxní situaci, kdy jsou samci bez Wolbachie de facto také neplodní, resp. páření má za následek defekt při líhnutí potomstva - ale jen pokud se spáří se samicemi, které bakterii postrádají. Pokud bakterii mají oba, na defekt nedochází. Problémem je navíc odlišení samců a samic - část samic je tak obvykle nakažená Wolbachií omylem, což sterilizační snahy redukuje.

Čínský tým nyní obě metody kreativně zkombinoval a otestoval na dvojici ostrovů v provincii Kanton. Samci jsou v rámci čínské metody nejen nakaženi Wolbachií, ale i mírně sterilizováni. Ozáření je slabší než v případě spoléhání jen na tuto metodu, samice jsou však díky němu sterilizovány "pro jistotu" také, což eliminuje šance samic nakažených Wolbachií na další šíření. Pointou je, že takto lze snáze sterilizovat velké populace komárů, což zjednodušuje další redukci populace.

Různé zbraně proti komárům

Výsledky dvouletého pokusu takto upravené komáří populace byly v Číně velmi pozitivní - zdejší populace komárů se snížila až o 94 procent. V některých případech nebylo objeveno jediné životaschopné vejce po dobu posledních 13 týdnů. V budoucnu by tak tato metoda mohla být ve velkém nasazena i v jiných částech světa.

Nejde však o jediný způsob, kterým se nyní bojuje s komáry. Asi nejvíce v poslední době vzbudil rozruch návrh využívat k limitování komáří populace geneticky upravené samce, kteří předávají na potomstvo chorobu způsobující předčasnou smrt. Jediný komár by tak mohl být zkázonosný pro hned několik potomků. Ačkoliv odborníci považují metodu za bezpečnou (rámcově se neliší od ozařování komárů), strach z genetické editace několikrát zamezil testu v praxi. Loni přesto došlo na druhé pokusné nasazení metody na Kajmanských ostrovech. Jak dopadlo, se stále čeká. Lze ale odhadovat, že výsledky budeme znát do dalšího roku. 

Pár týdnů nazpět byly oznámeny i výsledky nové studie Marylandské univerzity, která využila pavoučího toxinu extrahovaného z geneticky upravených hub k hubení komárů. Účinek si autoři úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe. Také tentokrát metoda využívá inovací na poli genové editace, na rozdíl od kajmanské verze však geneticky upravené houby produkující jed zůstávají v laboratoři - nevzbuzují tedy stejné obavy.

Vzhledem ke kontroverzi, jaká s genetickou modifikací souvisí, není nevyhnutelné, že právě podobná "alternativní" aplikace genových hrátek bude v budoucnu dominovat. A to ačkoliv přímější cesty by mohly nést větší výsledky.

Studie byla publikována v časopise Nature

Tagy: hmyz komáři nemoci a nákazy zvířata a příroda věda a poznání