Nový japonský android umí dělat těžkou práci v nebezpečném prostředí

VIDEO - Technologie autor: Ladislav Loukota

Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.

Robot HRP-5P v akci

Robot HRP-5P v akci,zdroj: Národní institut pokročilé průmyslové technologie

V první řadě je třeba říct, že i HRP-5P je jenom experimentální mašina. Jedná se o již pátou generaci ve své řadě robotů z dílny Národního institutu pokročilé průmyslové technologie (AIST) sídlícího v Tokiu, její evoluce však kráčí skutečně krůček po krůčku. Robot HRP-2 byl třeba schopný chůze po dvou nebo lehnutí a stoupnutí si. HRP-3 se k tomu zvládl pohybovat po kluzkém terénu.

Po roce 2011 a zahájení výzkumu robotů pro roli záchranářů se přitom ukázalo, že HRP-2 nemá fyzickou sílu a obratnost k tomu, aby jej bylo možné využít jako skutečného nástupce lidí. To nyní do značné míry řeší právě HRP-5P, který dovede zvedat předměty a akurátně vůči tomu upravit pozici svého těla, a k tomu disponuje volným pohybem svého trupu v úhlu 37°.

Díky tomu je HRP-5P určen k vykonávání těžké práce, kterou nebyli schopni provádět jeho předchůdci – krom hardwaru došlo i na zlepšení jeho kognice. Android je s to rozeznávat tváře, plánovat pohyb s předstihem nebo odečítat prostorové proporce místnosti, v níž se nachází. To v praxi znamená například možnost přenosu rozměrného nákladu, který zacloní robotovi "výhled". Co by pro jiné stroje bylo nepřekročitelným problémem, HRP-5P řeší předchozím naskenováním místnosti a následným dopočítáním své polohy v ní.

Přesto nelze očekávat, že zrovna linie HRP-5P se stane tou značkou, kterou začneme již "zítra" potkávat v montérkách. Stroj byl totiž vyvinut zejména jako platforma pro akademické a průmyslové výzkumníky. Společnosti jako Kawada Robotics Corp. by si na mašině měly otestovat své aplikace a technologie, které by jednou mohly vést ke komerčnímu nástupci HRP-5P. Stačí si ostatně pustit video níže a z pomalých pohybů robota rychle vytane, že něco podobného je pro praktické užití stále poněkud nedostačující.

Jáchyme, hoď ho do zdroje

Význam HRP-5P, a přeneseně i rychlost robotizace manuální práce, tak nelze rozhodně přeceňovat – na druhou stranu, ani bagatelizace automatizačních trendů není určitě na místě.

Již dnes totiž počet průmyslových robotů utěšeně narůstá – drtivá většina dnešních mašin je samozřejmě podstatně méně pokročilá než HRP-5P a má podobu zejména poloautomatických CNC strojů. Zvyšuje se ale i podíl pokročilejších robotů. Všechny dosavadní snahy však mají společné jmenovatele – vyžadují poměrně velké vstupní investice, jsou úzce specializované a potřebují drahou podpůrnou infrastrukturu. To z nich dělá nereálnou akvizici pro malé a střední podniky.

V různých státech jsou tyto trendy různé rychlé – Japonsko, které se potýká s velkou demografickou krizí, očekává obrovský nedostatek pracovníků ve všech segmentech trhu, a tak robotizaci jde značně vstříc. Asijské státy však obecně platí za dravější fanoušky robotů ve výrobě, a děje se tak paradoxně díky horším zákonům na ochranu pracovníků. Zaměstnavatelé nejsou vázáni takovou mírou regulací a můžou být při propouštění lidí "flexibilnější".

Také v Česku se ale v posledním roce o něco více navýšil počet průmyslových automatů – může za to přitom rovněž nedostatek pracovníků, a tak i vzrůstající mzdy. Pro velké zaměstnavatele začíná být výhodnější nahrazovat nekvalifikovanou sílu, například brigádníky, specializovanými stroji. Stále bude samozřejmě platit, že levnější pracovníci z Ukrajiny a podobných zemí budou pořád pro mnohé ještě výhodnější – trendu nárůstu nákladů na zaměstnance, a tak investic do robotiky si ale už povšimla i Hospodářská komora ČR.

Chce to lepší dodávku šťávy

Globální trendy tedy mluví jasně ve prospěch automatizace, kdy se jí však dočkáme? To je momentálně těžké říct. Jisté je, že dnešní specializované stroje jsou pro všeobecné rozšíření příliš složité na údržbu i cenu. Právě humanoidní roboti, resp. androidi, by však mohli nahradit lidské pracovníky přímo v jejich prostředí, a být i dostatečně versatilní pro různé aplikace.

Hlavní překážkou je však zdroj energie. Roboti buďto můžou mít spalovací motor, ale pak můžou jenom obtížně pracovat v uzavřeném prostředí nebo třeba službách. Anebo můžou mít elektrický motor, jenže ten jim baterie vydrží nabíjet po velmi omezenou dobu. A svázat jejich pohyb kabely by mohlo být jak drahé, tak i nepraktické. Vzhledem k malým praktickým aplikacím androidů proto například i nad tak slavnou společností, jako je Boston Dynamics (jejich slavnější roboti ve videu níže), visí riziko bankrotu.

Spíše než lepší servo motory či chytřejší software pro predikci pohybu tak skutečná revoluce strojů dorazí v okamžiku, kdy dojde na rapidní zlepšení technologie baterií – například ve formě superkondenzátorů. Pro masivní nasazení takto poháněných strojů by navíc bylo třeba i posílit rozvodnou síť (podobnému problému čelí i masová elektromobilita vozidel) a ideálně i zdroje elektrické energie. Něco takového přitom minimálně generaci ještě zabere.

Do té doby se nejspíše vzpoury strojů bát nemusíme, i kdyby androidi Boston Dynamics či AIST uměli s deskami z dřevotřísky třeba žonglovat.

Tagy: roboti moderní technologie umělá inteligence věda a technika věda a poznání inovace a technologie