Nový lék zabraňuje přenosu viru HIV pohlavním stykem

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Virus HIV je v poslední době stále více v defenzivě. Před dvěma měsíci byla potvrzena funkčnost experimentální (ačkoliv momentálně také vysoce nepraktické a rizikové) metody eliminace viru HIV pomocí transplantaci kostní dřeně. Vypadalo to jako významný pokrok. Na ten významnější však došlo minulý týden díky dvěma studiím zkoumajícím efektivitu nejmodernějších antivirotik bojujících s HIV. Ačkoliv ani jeden z léků přímo neeliminoval virus, výsledek jejich činnosti se blíží efektu téhož. A co je nejpodstatnější, na rozdíl od transplantace kostní dřeně se tyto léky mohou dostat k milionům potřebných lidí.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

V Česku a Evropě obecně zůstává virus HIV relativně marginálním medicínským problémem. Již řadu let existují anvirotika, která umožňují pacientům nakaženým virem žít dlouhé roky, aniž by se u nich rozvinula nemoc AIDS. Éra toho, kdy byl HIV synonymem prakticky jisté smrti, patří do 80. a 90. let. Tehdejší kampaně varující před HIV jsou minulostí rovněž, řada lidí tak nad chráněným sexem mávne rukou. Ačkoliv tak počet nakažených v našich končinách v posledních letech pomalu roste, vyšší četnost neznamená nutně i vyšší úmrtnost. 

Nejnovější devítiletá studie provedená řadou týmů pod vedením profesorky Alison Rodgerové odhalila, že používání supresivních antivirotik vede i ke skoro absolutnímu snížení přenosu viru HIV pohlavním stykem. V rámci práce vědci sledovali necelou tisícovku gay párů, které se věnovaly nechráněnému sexu. Jeden z mužů z páru byl HIV pozitivní, druhý nikoliv. Během celé doby přitom díky antivirotikům nedošlo na žádný přenos viru HIV z jednoho partnera na druhého! Byť tak virus zůstává v těle stále aktivní, nevede ani k onemocnění AIDS ani k nákaze dalšího člověka. Supresivní antivirotika představují šanci na absolutní zastavení epidemie HIV v horizontu několika generací. 

Starší studie demonstrovaly podobnou efektivitu v zastavení přenosu HIV i u heterosexuálních párů, antivirální terapie tedy není v tomto ohledu efektivní pouze u sexuálních minorit. Je však třeba s ní skutečně počítat - na 15 mužů ze studie Rodgerové se totiž virem HIV stále nakazilo. Následné DNA testy ale ukázaly, že virus HIV nepřišel od jejich partnera na antivirální terapii. Jednoduše měli po dobu několikaleté studie nechráněný sex i s jiným HIV pozitivním mužem, který supresivní antivirotika nebral. To naznačuje, že navzdory moderní medicíně můžeme virus HIV potkávat ještě nějaký čas. 

Zdaleka není vyhráno

Bez ohledu na velmi dobré evropské výhledy, ještě zlepšené supresivními anvirotiky, totiž nepanuje na celém světě stejná situace. Celosvětově je virem HIV nakaženo 36 až 40 milionů lidí. Přístup k nějakým antivirotikům má jen zhruba 21 milionů. Jinými slovy, necelá polovina nakažených nemá k dispozici dostupné moderní metody boje s nákazou - pro tyto pacienty zůstává HIV stejně děsivou hrozbou, jakou byl i pro západní svět v 80. a 90. letech. 

V roce 2017 se virem nakazilo na 1,8 milionu lidí, necelý milion na chorobu zemřel. Nejvýrazněji je choroba na postupu v Africe - situace je žalostná zejména na jihu kontinentu, kde žije skoro polovina všech lidí nakažených virem HIV. V závěsu za tím je střední Afrika.

Černý kontinent však zdaleka není jediným ohniskem epidemie. Výrazně je virus na postupu i v Thajsku a na Filipínách, stovky tisíc nakažených jsou i v Karibiku. Tak trochu překvapivým "přeborníkem" v HIV je i Rusko, kde žije s virem HIV milion lidí (procento populace v produktivním věku!) a na antivirální léčbu dosáhne jenom třetina z nich. 

V mnoha podobných oblastech není antivirální léčba ekonomicky ani prakticky dostupná. A pokud jsou léky k dispozici, může se k nim vázat nedůvěra i společenské stigma pacienta, která v součtu epidemii jenom zhoršuje. Je otázkou, zdali mohou supresivní antivirotika v takových oblastech pomoct, aniž by nejprve došlo na místní proměnu nahlížení na chorobu. Konec konců, zejména v částech Afriky, kde panuje nedůvěra i vůči prezervativům, by bylo možné epidemii viru HIV už dávno omezit i za použití mnohem dostupnějších metod. Ani sebelepší lék však nic nezmůže, pokud si jej pacient nechce vzít. 

A na tom nic nezmění ani nejnovější třída antivirotik. S virem HIV se tak zřejmě bude civilizace jako celek potýkat ještě řadu dlouhých generací.

Studie byla publikována v The Lancet

Tagy: virus HIV lidské tělo nemoci a nákazy věda a poznání viry