Někdy před 46 tisící až 53 tisíci let dopadl na území dnešní Číny obří meteorit. Zanechal po sobě kráter o průměru 1,85 kilometru. Teprve nedávno ho vědci objevili a zmapovali.

Zjistili přitom, že nalezli největší impaktní kráter (kráter po nárazu vesmírného tělesa), který na Zemi vznikl za posledních 100 tisíc let. Pojmenovali ho Yilan.

Důkazy hluboko pod zemí

Kráter zaznamenali čínští geovědci v červenci 2021 na satelitních snímcích geologické struktury v pohoří Malý Sing-an na východě Země. Jeho průzkum, který potvrdil předpoklad nárazu vesmírného tělesa do Země, popisují ve studii publikované v odborném časopisu Meteoritics & Planetary Science.

Kráter Yilan na obrázku vytvořeném ze satelitního snímku. | zdroj: kredit- Lauren Dauphin/NASA Earth Observatory

Je to teprve druhý impaktní kráter objevený v Číně. První leží nedaleko od něj v horském pásmu Malý Chingan.

Dobu vzniku kráteru Yilan vědci určili z radiokarbonového datování sedimentů z jeho středu. Vrtná sonda tam ve stometrové hloubce narazila na vrstvu žuly, která nesla stopy po zásahu meteoritu –přetavené a překrystalizováné úlomky horniny.

Jiné úlomky horniny tání v místě dopadu vesmírného kolosu unikly, zato obsahují ‚šokovaný‘ křemen, který se při nárazu vesmírné horniny roztříštil.

Čínští věci rovněž na místě nalezli úlomky skla ve tvaru slz a kousky skla s drobnými otvory, ve kterých byly uvězněny bublinky plynu. To vše dosvědčuje náraz mimořádné intenzity.

Mohli ho vidět pravěcí lidé

Kráter Yilan překonává Barringerův kráter v Arizoně, který vytvořil náraz vesmírné skály před 49 tisící až 50 tisíci let a jehož průměr dosahuje 1,2 kilometru.

Geologové ještě zjišťují, proč Yilanu zmizel jižní okraj kráteru. Vysvětlení má nejspíš co dělat s geologickou proměnou pozemského povrchu a erozí.

Právě z těchto důvodů nejsou na povrchu Země zachovány ani staré impaktní krátery – alespoň ne v geologicky významně dlouhém čase. Pohyb kontinentů, tok vody i vítr smažou nakonec i největší rýhy na tváři planety.

Arizonský kráter se vytvořil uprostřed pouště, proto se z velké části zachoval dodnes. Yilan, nacházející se v horském terénu, kde navíc často prší, stejné štěstí neměl.

Ačkoli čínští vědci nezjistili intenzitu dopadu, která zformovala kráter Yilan, lze ji odhadnout z toho, co je známo o Barringerově kráteru. Ten vznikl po nárazu padesátimetrového meteoritu, který dopadl rychlostí 12,8 kilometru za sekundu. Při tom se uvolnila energie zhruba 10 megatun TNT – to odpovídá přibližně síle nejsilnější dosud operačně nasazené americké vodíkové pumy B53.

  Barringerův kráter v Arizoně. | zdroj: Profimedia

Vzhledem k obdobným rozměrům impaktního kráteru Yilan se dá usuzovat, že těleso, které jej vytvořilo, mělo podobné rozměry, úhel dopadu a rychlost. Meteorit, který udeřil na prehistorickou Čínu, však mohl být o desítky metrů větší, o stovky metrů rychlejší, anebo mohl být z tvrdšího materiálu.

Samotný spektakulární dopad patrně viděli pravěcí lidé. První zástupci Homo sapientů dorazili na území centrální Číny již před 80 až 120 tisíci let.