Bílé trpasličí torzo hvězdy nalezli astronomové ve vzdálenosti 134 světelných let, to je 1270 bilionů kilometrů, pomocí observatoře Palomar v Kalifornii. Pojmenovali ho ZTF J190132.9+145808.7.

Tento bílý trpaslík je nejmenší a nejhmotnější objekt svého druhu, který byl kdy objeven.

ZTF J190132.9+145808.7 měří v průměru 4300 kilometrů, což je o něco víc než průměr našeho Měsíce (3500 kilometrů). Hmotností ale 1,35krát převyšuje Slunce.

Dá se tedy zjednodušeně přirovnat ke Slunci namačkanému do Měsíce. A tohle „stlačené Slunce“ navíc zběsile rotuje – kolem své osy se otočí za pouhých sedm minut.

Když se spojí trpaslíci…

Bílí trpaslíci, jakým je ZTF J190132.9+145808.7, jsou zhroucené pozůstatky hvězd. Jako bílý trpaslík jednou skončí i Slunce.

Za pět miliard let začne naší životadárné hvězdě docházet palivo na termojadernou fúzi. Jeho obálka se bude rozpínat a chladnout. Slunce nabude podoby rudého obra a pohltí blízké planety, patrně i Zemi.

Nakonec odfoukne své vnější vrstvy a smrští se do kompaktního bílého trpaslíka skládajícího se hlavně z uhlíku a kyslíku. A jako každý bílý trpaslík bude vyzařovat energii nashromážděnou za svého aktivního života hvězdy a chladnout. 

Nejmenší a nejhmotnější bílý trpaslík ZTF J190132.9+145808.7 však má jinou historii. Astronomové, kteří ho objevili a popisují ve studii publikované v magazínu Nature, předpokládají, že vznikl ze dvou trpaslíků, kteří kolem sebe rotovali, až splynuli.

Spojení dvou bílých trpaslíků, ze kterého vzniká nový bílý trpaslík extrémní hmotnosti. | zdroj: Profimedia

Pokud by v takovém případě byla překročena kritická hmotnost, skončilo by to výbuchem – supernovou – a zrodila by se neutronová hvězda. Anebo černá díra. V tomto případě, podle zjištění astronomů před zhruba 100 miliony let, však vznikl extrémně hmotný bílý trpaslík.

Důsledkem spojení je divoká rotace i mimořádně silné magnetické pole trpaslíka. Vědci zjistili, že skoro miliardkrát silnější než magnetické pole Slunce.

„Tento bílý trpaslík vyvolává mnoho otázek, na které bychom měli hledat odpovědi. Například, ‚jaká je míra sloučení bílých trpaslíků v galaxii?‘,“ píše se ve studii, kterou vedla Ilaria Caiazzová z Kalifornského technologického institutu – Caltechu.

Výzkumníci předpokládají, že trpaslík je dostatečně hmotný na to, aby se se jednou zhroutil do neutronové hvězdy - objektu tvořeného neutrony, které drží pohromadě gravitace. Pokud by jejich hypotéza platila, potom by aspoň část neutronových hvězd vznikla tímto způsobem.