Někdy svítí, jindy nesvítí. Obří hvězda VVV-WIT-08, vzdálená 25 tisíc světelných let od Země patří k vesmírným objektům, které jitří fantazii astronomů.

Co ji stmívá?

Patrně jste si povšimli, že hvězdy - zejména ty, které jsou nízko nad obzorem - blikají. Je to tím, že plynná obálka Země působí na jejich paprsky jako soustava obřích čoček, která se proměňují, když vzduchem stoupají bubliny teplejšího vzduchu. Hvězdy proto nejen blikají, mění také barvy a při bližším pohledu dokonce poskakují. Tomu se říká scintilace.

Jenže ve vesmíru jsou hvězdy, které blikají jinak – pohasínají a zase se rozžínají během periody, která trvá i desítky let. Nahlíženo lidským časem to vlastně žádné blikání není. Poměřováno vesmírnými měřítky však takové hvězdy nazvat blikajícími obry můžeme.

Vědci popisují jednoho z nich ve studii VVV-WIT-08: the giant star that blinked (VVV-WIT-08: obří hvězda, která zablikala), publikované v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Tato obří hvězda je stokrát větší než Slunce a bliká na nás ze souhvězdí Štíra, ze vzdálenosti 25 tisíc světelných let.

V jejím názvu jsou zakomponovány hned dvě zkratky. VVV označuje program Vista Variables in the Via Lactea, který hledá proměnné hvězdy a který našel i zmíněného obra. A WIT je zkratkou otázky What Is This? (Co je tohle?).

Otázka míří na podivné stmívání a rozžínání. Co za ním vězí?

Budiž gigantický disk

Hvězdy na obloze občas pohasínají – jednoduše proto, že z naší pozemské perspektivy se na čas dostanou do zákrytu jiných vesmírných objektů. Jenže to není případ hvězdy What Is This?. Simulace ukázaly, že tato možnost je na základě znalostí o oblasti galaxie, kde se nachází, vyloučena.

Astronomové ve studii předkládají argumenty pro hypotézu, že pachatelem stmívání je další hvězda nebo planeta obklopená gigantickým prstencem či diskem hmoty, neprostupným pro viditelné záření, která What Is This? obíhá.  Tento vesmírný objekt obří hvězdu periodicky zastíní.

Hypotéza je načrtnuta v následujícím videu. Červeně je v něm zobrazena hvězda, šedě stmívající disk. V rámečku je znázorněno potemnění.

„Usuzujeme na průchod tmavého, nesmírně velkého a protáhlého objektu mezi námi a vzdálenou hvězdou. Nemáme ale pro něj jasné vysvětlení, můžeme jen spekulovat, jaký jeho původ,“ řekl při představení studie jeden z jejích autorů, astronom Sergey Koposov z Univerzity v Edinburghu.

Blikajících obrů je víc

Obdobné pravidelné stmívání bylo už dříve pozorováno u Tabbyiny hvězdy – žlutobílého trpaslíka v souhvězdí Labutě, vzdálené od Země 1500 světelných let. A také u hvězdy Epsilon Aurigae ze souhvězdí Vozky, vzdálené 2000 světelných let.

Tabbyina hvězda periodicky potemní o 22 procent maximální záře a Epsilon Aurigae o 50 procent. Zato What Is This? téměř zhasíná – potemní o víc než 97 procent.

„Stojíme před obrovským úkolem – zjistit, co jsou zač ti skrytí společníci hvězd a jak se hvězdy dostaly do jejich obklíčení. Přitom bychom se mohli dozvědět něco nového o tom, jak tyto prapodivné systémy vlastně vznikají,“ řekl astronom Leigh Smith z Cambridgeské Univerzity, který studii o blikajícím obrovi What Is This? vedl.

Je však otázkou, kdy se to podaří.