Tým amerických, francouzských a tureckých geologů a paleontologů popsal už neexistující pevninu. Ostrovní kontinent, vklíněný mezi Evropu, Afriku a Asii, vědci pojmenovali Balkananatolie.

Název byl nasnadě. Zbytky Balkananatolie dnes pokrývají Balkán a Anatolii.

Záhada zvířecí invaze vysvětlena

Vědci dospěli k hypotéze, že pevnina zásadně proměnila Evropu, protože posloužila savcům z Asie osídlit před desítkami milionů let Evropu. Své poznatky popisují v odborném časopisu Earth Science Reviews.

Mapa zobrazující Balkananatolii před 40 miliony let a její pozůstatky v současnosti. | zdroj: Kredit-Alexis Licht&Grégoire Métais

Z nalezených fosilií vyplývá, že po velkou část eocénu (období před 56 až 34 miliony let) byl ostrovní kontinent domovem suchozemských zvířat, odlišných od zvířat obývajících Evropu a Asii. Mezi tuto exotickou faunu patřili například vačnatci a velcí býložraví savci připomínající hrochy. Z toho je patrné, že Balkananatolie musela tvořit pevninu oddělenou od sousedních kontinentů.

V té době byly západní Evropa a východní Asie pevniny oddělené moři a měly zcela odlišnou faunu savců. Rozlehlé evropské lesy byly domovem endemických savců, kterým vládla vyhynulá skupina vzdáleně příbuzná dnešním koňům. Asijská fauna byla mnohem rozmanitější.

Z dřívějších objevů je patrné, že před 34 miliony let do západní Evropy dorazily asijské invazivní druhy, což vedlo k vyhynutí endemických evropských savců a k zásadní proměně evropské fauny. Tato událost bývá nazývána Grande Coupure.

Fosilie nalezené na Balkáně však překvapivě poukazují na přítomnost asijských savců v jižní Evropě dlouho před Grande Coupure. Právě tuto záhadu vysvětluje zmíněný výzkum mezinárodního týmu: Savci z Asie vedli invazi přes Balkananatolii, která se pro ně stala mostem do Evropy.

Když klesala moře a stoupaly hory…

Ještě před 50 miliony let byl Balkán izolovaným souostrovím odděleným od sousedních kontinentů. Následující kombinace poklesu hladin moří, rostoucích štítů hor a tektonických posunů balkánský kontinent před 40 miliony let propojila s Balkananatolií - a potom, před 40 miliony let, i s Evropou. To umožnilo savcům, od hlodavců až po čtyřnohé kopytníky, osidlovat Evropu.

Embolotherium ergilense, býložravec z čeledi brontoteriedů který dorazil do Balkananatolie z Asie. Dorůstal do výšky čtyř metrů a vážil sedm tun. Byl tedy větší než současní nosorožci. | zdroj: Profimedia

Nastínit historii třetího euroasijského kontinentu umožnily týmu geologické nálezy i objev nového ložiska fosilií, které pochází z doby před 38 až 35 miliony let a které obsahovalo pozůstatky savců asijského původu.

Paleontologové tam nalezli například úlomky čelistí patřících býložravci Embolotherium ergilense z čeledi brontoteriedů, který zjevně dorazil do Balkananatolie z Asie. Dorůstal do výšky čtyř metrů a vážil sedm tun. Byl tedy větší než současní nosorožci, kterým se podobal.