Golfský proud vlivem klimatické změny slábne, ztrácí stabilitu. Může to být signál, že se blíží jeho kolaps, který by významně poznamenal počasí v Evropě i Severní Americe.

Takovou možnost připouští analýza vědců z Institutu pro výzkum klimatických jevů v Postupimi publikovaná v časopisu Nature Climate Change.

Důsledkem zmíněného vývoje může být paradoxní vývoj v době globálního oteplování - výrazné ochlazení podstatné části Evropy, pro kterou funguje Golfský proud jako ústřední topení.

Už dřívější studie dospěly k závěru, že se může opakovat malá doba ledová v období mladšího dryasu. Nastala před 12 800 lety a trvala déle než tisíciletí. Předcházelo jí oteplení, které je patrné i nyní.

V Polabí jako v Krkonoších

Golfský proud míchá vodu v Atlantiku. Atlantická jižní cirkulace proudu unáší u hladiny masu teplé slané vody z tropů na sever a u oceánského dna zase odnáší chladnou vodu ze severu k tropům.

Proud pohání slaná, a tedy i hustá mořská voda, která klesá do Severního ledového oceánu. Jenže tání sladké vody z grónského ledovce ho brzdí. A tato brzda je silnější, než ukazovala většina dřívějších klimatických modelů. Výzkumníci z Postupimi to zjistili z obsáhlého souboru dat o teplotě a salinitě za posledních 150 let.

A právě rychlost a intenzita proudu výrazně ovlivňují podnebí Evropy v oblasti Atlantiku. Jeho severní větev zmírňuje v severní části západní Evropy zimy, které tak jsou až o desítky stupňů teplejší než na jiných místech planety se stejnou zeměpisnou šířkou.

Větve Golfského proudu. Červeně je zakreslena teplá povrchová voda, modře studená voda, která vzniká z ochlazené vody severoatlantické větve proudu. | zdroj: Profimedia

Vliv proudu však dosahuje až do střední Evropy. Ještě před 50 lety byl Golfský proud o třetinu silnější, než je v současnosti. Pokud by slábl stejným tempem jako dosud, průměrná teplota by v podstatné části Evropy během několika málo desítek let klesla o čtyři až šest stupňů Celsia.

Našinec kdesi v Polabské nížině by tak už někdy ve druhé polovině století zakusil stejné teploty jako obyvatel některého z krkonošských údolí. A to navzdory pokračujícímu globálnímu oteplení planety. Co víc v Evropě by výrazně přibylo pomalu postupujících bouří s dešťovými přívaly podobnými těm, které v červnu zasáhly západ Německa a Belgii.

Kolaps Golfského proudu by těžce dolehl také na východ Severní Ameriky a narušil cyklus srážek, na nichž je závislé zemědělství dodávající potraviny pro miliardy lidí.

Na svatého Dyndy, nebo také už za desítky let

Už dřívější studie naznačily, že Golfský proud ztrácí na síle, je nejslabší za posledních 1600 let. Kdy a zda vůbec kolaps nastane, si vědci netroufají předpovědět. Avšak upozorňují, že to nemusí být třeba za stovky let, ale už za desítky roků.

„Nyní pozorované známky nestability jsou úděsné,“ cituje časopis Science Alert Niklase Boerse, který vedl novou analýzu.

Boers sdělil, že se nedá odhadovat, jaká koncentrace skleníkových plynů v ovzduší může vést ke kolapsu proudu. „To, co musíme udělat, je držet emise na co nejnižší úrovni. Pravděpodobnost, že Golfský proud zmizí, se zvyšuje s každým gramem oxidu uhličitého, který vypustíme do atmosféry,“ upozorňuje vědec.