Před desítkami a stovkami milionů let vládli Zemi dinosauři. Leccos o nich víme. Například to, že byli masožraví i býložraví, velcí i menší. Málokdo si ale dokáže představit délku doby, po kterou na planetě žili.

Tuto epochu skvěle znázorňuje animace, kterou sestavila vesmírná archeoložka z americké agentury NASA Jessie Christiansenová.

Zpátky na místě zrodu dinosaurů

V dobách, kdy se zrodili první z dinosaurů, tedy před necelými 250 miliony let, se Země se sluneční soustavou nacházela zhruba na stejném místě naší hostitelské galaxie – Mléčné dráhy.

V časech největší slávy dinosaurů – před 125 miliony let – však byla na opačné straně galaxie. Tehdy Zemi vládli masožraví dinosauři z čeledi spinosauridů, velcí jako autobus (viz náhledový snímek). A před 68 miliony let, kdy se planetou proháněl nejslavnější z dinosaurů – Tyrannosaurus rex – byla sluneční soustava se Zemí zhruba ve třech čtvrtinách svého oběhu.

Z animace je patrný oběh sluneční soustavy se Zemí kolem galaktického středu. Od něj je modrá planeta vzdálená 28 tisíc světelných let. Doba oběhu trvá kolem 250 milionů let. 

To znamená, že jsme se vlastně vrátili na místo zrodu dinosaurů.

Předlouhá éra ‚strašných ještěrů‘

Éra dinosaurů trvala dlouho, předlouho. Mezi zrodem dinosaurů před 250 miliony let a panstvím Tyrannosaura rexe, který se před 66 miliony let na sklonku epochy křídy dožil konce „strašných ještěrů“ uplynulo 184 milionů let.

Pro srovnání: Člověk (Homo), rod živočichů z čeledi hominidi, k němuž patří jediný současně žijící zástupce člověka – člověk moudrý (Homo sapiens), se na planetě objevil před 2,8 milionu let.

„Poprvé jsem si uvědomila všechna archeologická, fosilní, časová a astronomická měřítka. A to, jak do sebe zapadají," řekla magazínu Business Insider o své práci na animaci Christiansenová.

Mléčná dráha je dynamické místo vesmíru. Všechny hvězdy a planetární systémy se v ní pohybují, a to různými rychlostmi a rovněž po různých drahách. Uvnitř galaxie je přitom rychlost jejich oběhu větší. Ve vnější vrstvě zase menší.

A navíc samotná Mléčná dráha s dalšími galaxiemi v nadkupě Laniakea také letí vesmírem v rychlosti dva miliony kilometrů za hodinu. Je přitahována do oblasti, kde se nachází desítky dalších galaxií.

Na trajektorii života 

Samotná Země se ale za 250 milionů let příliš nezměnila, stále podporuje komplexní formy života. Je to způsobeno i galaktickou trajektorií sluneční soustavy.

Když naše sluneční soustava prochází Mléčnou dráhou, nepřibližuje se k nehostinnému centru, kde by život nemohl existovat, nikdy necestuje do středu a zpět.

Takovému pohybu vděčili za dlouhou existenci dinosauři. A bez něj by neexistovali ani savci, včetně lidí.