Tým astronomů oznámil objev vzdálené černé díry, která má moc dávat či brát život okolním galaxiím.

V centru jeho pozorování je kvasar, extrémně svítivý objekt z doby brzy po vzniku vesmíru, který se podílel na formování vesmíru, jak ho dnes známe. 

"Hvězda" jako galaxie

Objev kvasarů před několika desítkami let astronomy znejistil. V teleskopech jim uvízlo cosi, co vypadalo jako zářivá hvězda. Mělo to však rozměr celé galaxie.

Dnes jsme moudřejší. V srdci kvasarů leží supermasivní černá díra, která k sobě přitahuje okolní masy hmoty.

Tím, jak hmota rotuje kolem gravitačního centra, vzniká tření. Výsledkem je zahřívání a světlo, které můžeme miliardy světelných let pozorovat.

Ačkoli hmota sice do černých děr padá, část je jí ve formě vysokoenergetických částic naopak vyvržena podél severního a jižního pólu černé díry. Výtrysky můžou ovlivňovat celé galaxie.

Bouřlivý kvasar

Výzkumníci z kanadské Western University pod vedením Sarah Gallangherové teď rozšířili poznání kvasarů o objev zatím nejvýraznějšího z těchto útvarů.

zdroj: YouTube

Je jím kvasar pojmenovaný jako SDSS J135246.37+423923.5, v jehož okolí to doslova bouří. Jeho větry (výtrysky) mají dostatek energie, aby dramaticky pozměnily vývoj hvězd ve svém galaktickém okolí.

Šedesát miliard světelných let vzdálený objekt na hranici pozorovatelného vesmíru je kvasarem s dosud nejsilnějšími výtrysky, jaký byl pozorován. Astronomové ho objevili pomocí havajského teleskopu observatoře Mauna Kea a počítačových simulací.

Výtrysky plazmy z nitra tohoto kvasaru měly vliv i na daleké okolí.V případě objeveného kvasaru to však není ani tak délka, jako spíše hmotnost výtrysků, která výzkumníky překvapila.

"Ačkoliv byly vysokorychlostní větry pozorovány i dříve, obvykle nesly jen malé množství hmoty. Výtrysky z tohoto kvasaru ale přenášejí velké množství hmoty vysokou rychlostí. Její proud je šíleně silný, a vlastně ani nemáme představu, jak může kvasar urychlovat hmotu tak výrazně," píše se v prohlášení astronomů.

Energetická hrůza vesmíru

Odpověď bude zřejmě ležet v divokých podmínkách během formování prvních galaxií. Měření výtrysků nově objeveného kvasaru odhalilo, že uprostřed galaxie se ukrývá supermasivní černá hmota 8,6miliardkrát hmotnější než je naše Slunce a víc jak 2000krát hmotnější než černá díra v jádru naší Mléčné dráhy.

Není to netypický kvasar. Formování galaxií bylo temné a plné vysokoenergetických hrůz. Jeden z náznaků toho, jak obludně velké jevy musely nastávat, objevil před několika měsíci i astronom slovenského původu Norbert Werner. Našel  pozůstatky jiného výtrysku velkého jako několik Mléčných drah položených vedle sebe.

Pokud podobný obří proud plazmatu dorazí do okolní galaxie, může narušit či dokonce ofouknout volný mezihvězdný plyn nezbytný pro tvorbu dalších hvězd.

Nově objevený kvasar tak zřejmě napomáhal utvářet dnešní podobu (své části) vesmíru, Nikoliv jako osamělý Mohykán, ale jako jeden z mnoha kvasarů, které zahušťovaly a zase rozviřovaly mezihvězdný plyn do jeho dnešní podoby. 

Studie byla publikována v https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ab6f72.