Ve vesmíru je jen málo objektů, které u lidí vzbuzují tak obrovskou představivost, jako jsou černé díry – supermasivní objekty, které dokážou pohltit vše, co je v jejich blízkosti.

Tito vesmírní terminátoři. kteří se rodí, když hvězdy zemřou a propadnou se do sebe, jsou schopny vymazat prostor, možná i čas.

Žádné happyendy

Umíte si představit, jaký scénář by nastal, kdyby si černá díra dala k obědu Zemi? Nad touto událostí je velký otazník, sami vědci se o tom dohadují.

Ani jeden z teoretických scénářů ale pro obyvatele Země není dobrý.

Jednou teorií je, že pokud by byla Země pohlcována černou dírou, začala by se natahovat ve špagetovém efektu, a poté by se rozpadla. Některé kusy planety by odletěly do vesmíru, jiné by černá díra pohltila.

Fyzik Leonard Susskind ze Stanfordu to přirovnal ke středověkému mučení na skřipci. Podle něj nejprve nic necítíte a vypadá to, jako byste se plavili k obrovským vodopádům. Pak ale nastává moment, který se rovná noční můře. Nejste už schopni překonat odpor proudu. Nenávratně tak míříte do propasti a nic s tím nezmůžete.

zdroj: YouTube

"V ten moment už jste vlastně mrtví, neexistuje totiž způsob, jak odpor gravitačního tahu překonat," vysvětluje Susskind.

Někteří fyzikové líčí 'konec černou díru' jako 'radiační smrt'. Množství uvolněné radiace by mohlo být při pohlcování tak obrovské, že by se většina Země vypařila dřív, než by se dostala k horizontu černé díry.

Z dálky by to byla epická podívaná: Poslední ohňostroj Země, než by z ní nic nezůstalo.

Virtuální Země

Někteří experti se ale domnívají, že Země by po pohlcení úplně nezanikla. Existovala by uvnitř černé díry jako jakýsi hologram. Podle této teorie všechno, co se propadne do černé díry, bude existovat jako virtuální verze sama sebe. Co by to ale znamenalo pro nás?

Fyzik Álvaro Díez vytvořil nástroj v databázi Omni Calculator – Black Hole Collision Calculator – pomocí něhož spočítal, kolik energie by se při střetu Země s černou dírou uvolnilo. Bylo by jí 54 milionkrát víc, než jaká je celková roční spotřeba energie lidstva.

Pokud by nastala kolize s nějakou supermasivní černou dírou o hmotnosti čtyř milionů Sluncí a více, nastal by bod bez možnosti návratu. Nemohlo by uniknout nic, dokonce ani světlo.

Něco takového by mohla způsobit černá díra, skrývající se uprostřed Mléčné dráhy, která má hmotnost 4,6 milionů Sluncí. Podle některých vědců nás tato černá díra jednoho dne skutečně pohltí.

Otázkou ale je, co se do té doby se Zemí stane, ve vesmíru totiž číhá více nástrah. Třeba zbloudilé meteority a komety či samotné Slunce.

Zmíněný online kalkulátor nabízí škálu možností výpočtu vesmírných událostí. Například srážku dvou černých děr různých hmotností.  "Fyzika s touto kalkulačkou překvapivě není příliš komplikovaná, stačilo použít newtonovskou mechaniku k popisu obecných rysů černých děr s vysokou přesností," říká Díez.

K tomu, aby vytvořil kalkulátor, ho přiměly nedávné výzkumy a nálezy černých děr. Například když vědci v projektu Event Horizon Telescope zveřejnili první přímý obraz stínu černé díry. Nebo detekce hvězdy, která byla roztrhána na kusy černou dírou. Černá díra hvězdu nejprve roztříštila a poté zkonzumovala.

Byla to jasně zářící událost, která byla zachycena pozemskými teleskopy a odehrála se ve vzdálenosti 375 milionů světelných let od Země. Hvězda měla přibližně stejnou velikost jako naše Slunce.

Slapové roztržení

Astronomové takové vcucnutí nazývají slapové roztržení. Objekt je rozerván slapovými silami supermasivní černé díry ve středu nějaké galaxie. Nastává, když se hvězda ocitne blízko supermasivní černé díry.

Obrovská gravitační síla černé díry, která většinou leží ve středu galaxie, roztrhá hvězdu na kusy. Část jejího materiálu putuje do vesmíru, zbytek je pohlcen. Při této události se tvoří disk horkého a jasného plynu.

Studie byla publikována na webu Futurism.