Lidé osidlovali Zemi rychleji, než jsme předpokládali

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Naznačují to kamenné nástroje nalezené týmem archeologů v Mongolsku.

Šipka označuje místo vykopávek v oblasti Tolbor-16 na severu Mongolska

Šipka označuje místo vykopávek v oblasti Tolbor-16 na severu Mongolska,zdroj: Kalifornská univerzita

Osidlování Země člověkem patří mezi úžasné příběhy. Schopnost Homo sapiens kolonizovat planetu během pouhých několika desítek tisíců let je unikátní.

Jediný druh vycházející z Afriky byl s to osídlit chladný sever Evropy i vysokohorské oblasti Asie – a poté s primitivními loděmi, a ještě horší navigací přeskočil až na tichomořské ostrovy.

Ačkoliv z tohoto období žádné psané zkazky nemáme, leccos si můžeme domýšlet díky archeologům. Ti nyní vložili další střípek do mozaiky naznačující, že osídlení Střední Asie bylo rychlejší, než jsme si mysleli – a to navzdory skutečnosti, že tam naši předci nebyli osamoceni.

Mongolský objev

Odhalily to kamenné nástroje, které v Mongolsku objevil tým archeologů z Kalifornské univerzity. Jejich věk naznačuje, že lidé zabloudili do eurasijské stepi již před 45 tisíci lety. To je o zhruba 10 tisíc let dříve, než naznačovaly dosavadní práce a archeologické nálezy.

image_7507_1e-Tolbor-Tools

Nástroje našich předků nalezené na severu Mongolska,zdroj:Kalifornská univerzita

Jak si však autoři můžou být jistí, že neobjevili jenom stopy našich starších příbuzných?

Výzkumníci se mongolským vykopávkám věnovali pět let mezi roky 2011 až 2016. Poté další tři roky katalogizovali a analyzovali nálezy.

Vykopávky probíhaly v lokalitě Tolbor-16 podél řekly Tolbor na severu Mongolska. Archeologové tam objevili na 826 kamenných artefaktů podobných těm, které byly nalezeny i v jiných lidských sídlištích Sibiře a severozápadní Číny. To naznačuje velký rozptyl podobné lidské populace.

profimedia-0277295424lovci mamutů

Území Mongolska patřilo k oblasti nazývané "mamutí step ",zdroj:Profimedia.cz

Artefakty tak mohou být zařazeny do mladšího období paleolitu. Následná radiokarbonová datace zvířecích kostí v okolí sídlišť v Tolbor-16 posunula datum o 10 tisíc let hlouběji do minulosti oproti jiným lidským sídlům v oblasti.

Nejstarší radiokarbonově datovaná lidská lebka z Mongolska pochází z éry před 35 tisíc lety. Vše ukazuje na to, že osady v Tolbor-16 mohly být jedním z prvních míst, kam lidé ve Střední Asii přišli. Odtud se pak nejspíše ubírali dále do okolí a zabydlovali region.

Po boku příbuzných

Nový objev může znamenat, že od okamžiku, kdy se lidé usadili v Tolbor-16, uběhlo jenom 15 tisíc let od chvíle, kdy Homo sapiens opustil Afriku. Co když však namísto lidí objevili archeologové jenom doklad našich příbuzných neandrtálců a denisovanů?

To podle autorů vylučuje míra sofistikovanosti spojená s objevenými předměty. Jiné předměty z předpokládaných sídlišť našich příbuzných v daném regionu neoplývají podobnou kvalitou.

"Podobné předměty jsme objevili i jinde na Sibiři, ale ne v tomto množství. Tím nejpřekvapivějším objevem je skutečnost, že artefakty byly vytvořeny komplikovaným, leč zároveň systematickým způsobem," řekl k výzkumu profesor antropologie Nicolas Zwyns, který vedl vykopávky v Mongolsku. "To působí jako podpis lidské skupiny vycházející ze stejného zázemí," doplnil.

To však neznamená, že s denisovany obyvatelé Tolbor-16 nebyli vůbec v kontaktu. Aktuální studie rovněž poukazuje na nové místo, kde se lidé mohli poprvé setkat právě se svými tajemnými bratranci, dnes zaniklými denisovany. 

Denisované byli příbuzným druhem podobným neandertálcům, jejichž ostatky byly objeveny v Denisově jeskyni v ruské Altaji, anebo v Tibetu. Vědci předpokládají, že se naši příbuzní s denisovany setkávali právě v oblasti Tolbor-16.

"Ačkoli zatím nevíme, kde se schůzka odehrála, zdá se, že denisovanové byli zdrojem některých genů, které později pomohly lidem usídlit se ve vyšší nadmořské výšce a přežít tak třeba v Tibetské náhorní plošině," řekl Zwyns. "Z tohoto hlediska je místo Tolbor-16 důležitým archeologickým spojením spojujícím Sibiř se severozápadní Čínou na trase, kde měl Homo sapiens více možností setkat se s denisovany." 

Více o případném místě setkání může napovědět další studium oblasti.

Studie byla publikována v časopise Scientific Reports.

Tagy: archeologie vykopávky antropologie věda a poznání homo sapiens