Objevili jsme místo, kde žili první lidé, hlásí genetici

MAGAZÍN - Člověk autor: Radek Chlup

Je známé, že první lidé našeho druhu Homo sapiens se vyvinuli v Africe. Není ale jasné, na jakém místě sídlili. Skupina genetiků teď tvrdí, že tuto oblast nalezla.

Vyprahlá oblast na místě výskytu prvních lidí je dnes rájem chameleonů

Vyprahlá oblast na místě výskytu prvních lidí je dnes rájem chameleonů,zdroj: Profimedia.cz

Vědci mají za to, že se jim podařilo určit oblast v Africe, kde před 200 tisíci lety žili předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších končin planety.

Ze studie publikované v časopise Nature vyplývá, že první lidé obývali území dnešní severní Botswany v místech, kde jsou nyní solné pláně. 

Jsme potomky Khoisanů

Studii vedla jihoafrická genetička Vanessa Hayesová z Univerzity v Sydney. Se svým týmem expertů provedla výzkum založený na genetické studii, zkoumající migrační modely.

Hayesová se zaměřila na současnou populaci v Namibii a Jihoafrické republice. Jejím cílem bylo ukončit dlouhodobé debaty na toto téma.

profimedia-0068567219botswanci

Khoisané sedící v Jihoafrickém muzeu v Kapském městě,zdroj:Profimedia.cz

K výzkumu posloužilo 200 genetických znaků mitochondriální DNA, která se dědí po matce. Profesorka Riana Bornmanová z Pretorijské univerzity řekla, že tyto nové vzorky DNA vědcům umožnily přístup k nové a dosud nepoznané části rodokmenu Homo sapiens.

Khoisané, jejichž jsme podle ní potomky, jsou etnickou skupinou obyvatel jihozápadní Afriky, lovci a sběrači. Podle genetiků tvořili první moderní lidskou komunitu.

Na stejném místě žili zhruba 70 tisíc let. Vědci na to usuzují, neboť po tuto dobu u nich zůstal genom neměnný. 

V současnosti je oblast součástí pouště Kalahari. Dříve však bývala plná zeleně a vláhy. Z geologické analýzy vyplynulo, že se tam rozkládalo obrovské jezero, dvakrát větší než dnešní Viktoriino.

botswana map

Místo vyprahlých solných plání, které byly první domovinou lidí v časech, kdy tam byla zeleň, jezera a vláha,zdroj:Google Maps

Zhruba před 130 tisíci lety oblast začala vysychat, což způsobilo hromadnou migraci.

Může to být jinak

Víme, že populace v Africe byla nucena migrovat kvůli změnám klimatu. Na rozdíl od dnešních klimatických změn byly tehdejší změny přirozené, protože se posouvala osa Země.

Oceánograf, ředitel Centra IBS pro klimatickou fyziku na Pusanské národní univerzitě a spoluautor studie Axel Timmermann, provedl simulace dvou hlavních migračních vln. Jedna skupina obyvatel z vysychajícího místa odešla před 130 tisíci lety na severovýchod, další o 20 tisíc let později na jihozápad.

Většina tehdejších obyvatel migrovala, ale ne všichni oblast opustili. Část se držela v okolí, což vedlo k tomu, že tam žije populace Khoisanů i dnes.

Khoisané se dosud živí jako lovci a sběrači. Jsou adaptovaní na vyprahlé podmínky. "Khoisané, kteří zde žijí, nikdy tuto oblast neopustili. Sami vědí, že tu byli vždycky, hovoří o tom z generace na generaci," řekla Hayesová.

Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně ale její závěry kritizuje. Podle něj čerpala ze značně omezených dat. Připomíná některé starší archeologické nálezy, které naznačují, že naši předci pocházejí spíše z východní Afriky.

Lidských domovin by tedy mohlo být víc, ještě je ale zbývá objevit.

Studie byla publikována v časopisu Nature.

Tagy: Afrika Jižní Afrika genetika věda a poznání homo sapiens genetický výzkum