Fascinující duhový oblak ve tvaru peříčka zaznamenala sonda Curiosity (Zvídavost), která ve službách vesmírné agentury NASA zkoumá rudou planetu už od roku 2012. Snový útvar na obloze vyfotografovala z Galeova kráteru těsně po západu slunce letos 27. ledna. Tento týden k němu NASA na svém webu zveřejnila výklad.

Studiem barev v duhovém mraku dokázali experti agentury odhadnout jeho výšku, složení i to, jak roste v průběhu času.

Perleťově zářící řídký oblak, který americký rover vyfotografoval kamerou Mastcam, umístěnou na stožáru, není na rudé planetě běžný. Patří do skupiny nocilucentních mraků (z latinského noctis = noc a lucere = svítit), tedy mraků, které svítí v noci. Na snímku je patrné, že mrak svítí bíle, růžově, zeleně a modře.

Ve skutečnosti ale nesvítí, pouze rozptyluje zář Slunce, které se nachází se pod obzorem a zespodu ho nasvěcuje.

Mraky jako kaleidoskop

Za jemnými barvami mraku je optický jev nazývaný iridescence, který způsobuje odraz a prolínání vln světla. Jasnost a barvy objektů se při něm mění podle úhlu dopadu světla a úhlu pohledu na ně.

Selfie roveru Curiosity. | zdroj: Profimedia

„Při pohledu na barevné přechody vidíme, jak se velikost částic v oblaku mění. To nám leccos napovídá o tom, jak se mrak vyvíjí a jak se v průběhu času mění velikost jeho částic,“ cituje žurnál Science Alert atmosférického vědce Marka Lemmona.

Brilantní snímek byl sestaven ze série 28 fotografií a upraven tak, aby se zdůraznily světlé body, obdobně jako fotografie roveru z letošního 2. února, kterou NASA nedávno publikovala. Jsou na ní sluneční paprsky prosvítající zespodu skrz mraky.

Bylo to poprvé, kdy sluneční paprsky, známé jako krepuskulární  (crepusculum = soumrak) zachytily kamery na Marsu.

Mraky prosvícené sluncem nad Galeovým kráterem na Marsu vyfocené 2. února 2023. | zdroj: zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech/MSSS

Zatímco většina marsovských mraků se vznáší nejvýš 60 kilometrů nad povrchem a tvoří je vodní led, zaznamenané mraky se nacházely výš, patrně kdesi ve stokilometrové výšce. Tato oblast je mnohem mrazivější, což naznačuje, že mračna byla složena ze zmrzlého oxidu uhličitého, tedy suchého ledu.

Zimní kouzlo

Snímky vyvolaly v NASA nadšení. Mraky jsou na Marsu vzácné, protože v atmosféře planety je málo vody. Kromě toho, marsovská atmosféra má pouze 1,5 procenta hustoty zemské atmosféry.

Mraky, které vidíte na fotografiích, se na marsovské obloze objevují zpravidla jen v nejchladnější části roku, kdy je rudá planeta jednou za dva pozemské roky na své eliptické oběžné dráze nejdál od Slunce. Naposledy je rover zaznamenal černobílou kamerou koncem března 2021.

Marsovské mraky zaznamenané po západu slunce 31. března 2021. | zdroj: zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech/MSSS

Stejně jako na Zemi poskytují mraky na Marsu vědcům informace důležité pro to, aby pochopili počasí. Sledováním toho, kdy a kde se mraky tvoří, se mohou dozvědět více o složení a teplotě marsovské atmosféry a o větrech v ní.