Ohromující polární záře zachycena na videu

9. 2. 2020 - 7:09 | autor: Radek Chlup | komentáře:

Ohromující polární záře zachycena na videu
"Polární duny" na Skandinávií | zdroj: AGU

Amatérští astronomové zaznamenali dosud neznámý typ polární záře, neobvyklou světelnou show vyvolanou slunečním větrem a gravitačními vlnami nad Skandinávií. Z fotografií sestavili pozoruhodné časosběrné video (uvnitř).

Polární záře je úchvatný jev. Tentokrát však amatérští astronomové dokázali zaznamenat světelný úkaz dosud nevídaného typu.

Polární záře má zpravidla tvar oblouku nebo spirály. Nyní pozorovaná záře se však pomalu vertikálně vlnila. Pozorovatelé ji pojmenovali "duny", protože jim připomínala pohybující se písečné přesypy.

"Polární duny" se objevily v nadmořské výšce kolem 100 kilometrů a byly viditelné z několika míst ve Finsku a Švédsku.

zdroj: YouTube

Úspěch amatérů

Polární záře je harmonická souhra měnících se tvarů a barev. Tvoří ji částice slunečního větru (plazma s nabitými částicemi), které přitáhne magnetické pole Země do atmosféry. Tam částice narážejí na molekuly vzduchu a při tom uvolňují energii ve formě světla a také elektřiny, která může rušit radiové signály. 

Za neobvyklým tvarem nyní zaznamenané polární záře jsou patrně gravitační vlny. Na časosběrném videu je zbarvení polární záře zelenožluté. Způsobil ho kyslík v atmosféře

Video sestavili astronomičtí nadšenci, kteří sdíleli fotografie této úchvatné světelné show na Facebooku. Do své skupiny pozvali astrofyzičku Minnu Palmrothovou, která se svými spolupracovníky z Helsinské univerzity vypracovala analýzu polární záře.  

"Když se ten úkaz objevil a my ho byli schopni zkoumat v reálném čase - to byl jeden z nejpamátnějších okamžiků naší výzkumné spolupráce. Jako kdybychom skládali puzzle nebo vedli detektivní pátrání," řekl astronomický nadšenec Matti Helin.

Astrofyzička Palmrothová upozornila, že pozorovaný jev byl naprosto výjimečný a vznikl díky souhře náhodných událostí v atmosféře.

Analýza polární záře byla publikována na vědeckém webu AGU.

Zdroje:
ScienceAlert.com, AGU

Nejnovější články