Za posledních 250 000 let je průměrný věk lidí, kteří mají děti, 26,9 roku. Zjistili to v nové studii evoluční genetici.

Z jejich poznatků vyplývá, že průměrný otec druhu Homo sapiens byl vždy starší než průměrná matka téhož druhu. Muži se stávali rodiči ve věku 30,7 let proti 23,2 letům u žen.

Tato čísla platí pro téměř celou historii našeho druhu, protože první Homo sapiens se objevili před 300 000 lety.

Klíčem k věku rodičů jsou mutace

Výzkum zveřejněný v časopise Science Advances čerpá z analýzy de novo mutací DNA – to jsou přirozené změny v genomu, které se spontánně objevují u každého člověka v průběhu života.

„Tyto mutace z minulosti se hromadí s každou generací a existují u lidí dodnes,“ cituje magazín Science Alert spoluautora studie, fylogenetika z Univerzity Indiana Richarda Wanga.

Čím starší člověk, tím víc de novo mutací, které nejsou škodlivé ani prospěšné, ale jednoduše neutrální, jeho organismus obsahuje.

Při práci na jiném projektu zahrnujícím tyto genetické změny si vědci povšimli zajímavého vzorce. Na základě údajů od tisíců dětí zjistili, že vzor a počet nových mutací, které se vytvoří u rodičů před tím, než se přenesou na jejich děti, závisí na věku otce a matky při početí.

Tato souvislost umožnila vědcům v navazující studii odhadnout věk, ve kterém rodiče v posledních 250 000 letech plodili děti.

Ze studie vyplývá, že za posledních 5 000 let se věkový rozdíl mezi matkami a otci zmenšil. Průměrný věk, kdy se ženy stávají matkami, je 28 let. 

Data naznačují vysokou úmrtnost

Kromě nárůstu věku matek studie zjistila pozoruhodnou stálost průměrného věku rodičů po celou dobu existence našeho druhu. Podle vědeckého týmu v průběhu času jen mírně kolísal.

Průměrný věk rodičů při početí nicméně klesl zhruba před 10 000 lety. Shodovalo se to s nástupem zemědělství a úsvitem civilizace, což podle vědců může souviset s tehdejším rychlým růstem populace.

Z pohledu na data studie se může zdát, že lidé v pravěku měli děti překvapivě pozdě. Rodičovství ve věku 23 let ženy a 30 let muže může vypadat jako pozdní proti průměru dvacátého století, kdy lidé plodili děti krátce po dvacítce. Studie ovšem nic neříká o věku početí prvního potomka.

Odhadnutý věk rodičů je průměrnou hodnotou z věku matek a otců všech jejich dětí. Nemusí tedy znamenat, že každá matka měla 23 let a každý otec 30 let v době narození prvního potomka. Z povahy výzkumu je navíc jasné, že nemohl brát v úvahu potomky, kteří zemřeli před tím, než dospěli a sami měli děti.

V pravěku byla kojenecká a dětská úmrtnost přinejmenším stejně vysoká jako v předprůmyslové éře, takže zhruba třetina dětí se nedožila dospělosti.

Porod přestal být vysokým rizikem

Děti, které se narodily, ale nepředaly své de novo mutace na další potomky, studie do odhadů rodičovského věku nemohla zahrnout. 

Bylo proto možné, že matka mohla mít první tři děti ve věku 20, 21 a 22 let – pokud ale žádné nepřežilo do dospělosti, na datech mutací se to nepodepsalo.

Totéž platí pro věk rodičů – zmíněné roky jsou průměrem, kdy lidé „měli děti“, nikoliv datem početí prvního či posledního potomka. Průměrný třicetiletý otec tak mohl mít několik dětí před třicítkou a několik dětí po třicítce, ale (i pokud se dožily dospělosti) v průměru počet mutací ukazuje právě na jeho věk 30 let.

Spíše než vysoký věk početí v pravěku i středověku tak lze data studie vykládat jako důkaz někdejší vyšší úmrtnosti žen. Před příchodem moderní medicíny byl každý porod nebezpečný a pro významný počet žen se některý z nich stával osudným.

Muži proto ze studie vycházejí jako výrazně starší rodičové.

Fakt, že v posledním století se věk rodičovství žen a mužů srovnává, naznačuje vyšší šance žen přežít do vyššího věku než po většinu lidské historie.

... a rodina v době informační. | zdroj: Profimedia