Sdílíme nejen koloběžky, kola nebo auta, ale i geny. A to s kdekým a kdečím. Třeba s neandertálci nebo s banány.

Pouze 1,5 až 7 procent našeho genetického kódu má výlučně lidský původ, zjistili biologové a genetici z Kalifornské univerzity ve městě Santa Cruz.

Zbytek DNA jsme sdíleli s našimi příbuznými – neandrtálci nebo také s denisovany, případně ho sdílíme s jinými organismy, které člověka ani vzdáleně nepřipomínají. Třeba s banány, se kterými, jak ukázalo dekódování DNA této rostliny, máme shodnou polovinu DNA.

Molekulární biologové a genetici z Kalifornské univerzity mapovali původ genů u příbuzných druhů – ať těch žijících, anebo, jako v případě neandertálců a denisovanů, už vyhynulých. Přitom zjišťovali, kdy si různé druhy předků moderního člověka předávaly geny mezi sebou. Svá zjištění popisují v magazínu Science Advances.

Jak jsme si předávali geny

K tomu vytvořili algoritmus SARGE (Speedy Ancestral Recombination Graph Estimator, volně přeloženo jako Rychlý graf odhadu rekombinace předků). Algoritmus umožnil zmapovat, jak různé geny přecházely mezi druhy.

Data, která SARGE zpracovával, čerpala ze starších analýz deoxyribonukleové kyseliny sebrané na několika archeologických nalezištích. Celkem zmíněná studie zkoumala 279 genomů moderních lidí pocházejících zejména z Afriky, ale i dva dobře zachovalé genomy neandertálců a jeden zachovalý genom denisovanů.

Manuální stopování vývoje jednotlivých genů různých druhů by bylo celoživotním dílem, ale pomocí algoritmů mohli vědci prosívat genomy s vysokou rychlostí.

Program tak odhalil důkazy významného křížení neandertálců s moderními lidmi poté, co Homo sapiens opustil Afriku.

Klíčové jsou geny v mozku

Už dřívější studie dospěly k poznatku, že sdílíme podstatnou část genové výbavy s jinými hominidy. SARGE ale poprvé zmapoval cestu genů napříč různými druhy – až k těm, které jsou nejspíš vlastní jen nám.

Zmíněných 1,5 až 7 procent výlučně lidských genů patří ke genům, které zařizují kódování proteinů v mozku.

Studie tak naznačila, proč právě lidé jsou druhem s nejpokročilejší inteligencí. Vědecká práce neodpovídá na to, proč se u moderního člověka unikátní geny vyskytly. Její američtí autoři nicméně mají hypotézu, která to vysvětluje.

„Je nesmírně lákavé spekulovat, že jedna nebo i více z událostí, při nichž vznikaly nové geny, měly něco společného s nárůstem sociálního chováním lidí. To bylo z velké části zprostředkováno naším ovládáním řeči a jazyka,“ citoval server Business Insider genetika Richarda Greena, který se na výzkumu podílel

Studie tak může připomínat, jak moc vděčíme za svou vládu na Zemi schopnosti najít společnou řeč.