Vědci sestavili obličej mladé ženy z digitální rekonstrukce části lebky, kterou v roce 1881 v jeskyních u Litovle nalezl rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy.

Lebka patří dodnes mezi jedny z nejstarších fosilií Homo sapiens objevených ve střední Evropě.

Archeologové zprvu měli za to, že náležela muži. Letos, o více než 140 let později, čeští a brazilští experti prozkoumali virtuální model lebky a zjistili, že lebka nazvaná „Mladeč 1“ patřila dívce, která žila během mladého paleolitu (období před 40 tisíci až 10 tisíci lety).

Na forenzní rekonstrukci podoby obličeje pravěké dívky pracovala trojice expertů – Češi Karel Drbal, Jiří Šindelář a Brazilec Cícero Moraes, který se už dříve podílel na rekonstrukci tváře zavražděné světice, kněžny Ludmily. Díky němu jsme také mohli pohlédnout do tváří Přemyslovců Vratislava a Spytihněva i svaté Zdislavy z Lemberka nebo české královny Judity Durynské.

Antropologické body (landmarky), ze kterých počítač určil parametry měkkých tkání. | zdroj: kredit-Cícero Moraes/Jiri Sindelar/Karel Drbal

Vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál lebky ženy z Moravy uložen, loni na webu vyvěsilo její interaktivní online verzi. A ta inspirovala zmíněné experty k projektu, který odhalil pravděpodobnou podobu ženy.

Lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů. Do původní podoby ji domodeloval počítačový program.

Specialista na rekonstrukci měkkých tkání Cícero Moraes, který v tomto oboru patří ke světové špičce, na lebce identifikoval jednotlivé antropologické body (landmarky).

Konečná fáze modelování obličeje. | zdroj: kredit-Cícero Moraes/Jiri Sindelar/Karel Drbal

Pro tato pevně daná místa na obličeji existuje v odborné literatuře databáze tloušťky měkkých tkání, anebo se dá tento parametr v daném bodě pro konkrétního jedince spočítat. Moraes k výpočtu použil vlastní program OrtogOnBlender, který sám sestavil a vylepšuje, v něm parametry měkkých tkání dopočítal a vymodeloval obličej – líce, obočí, bradu...

Výsledkem je působivá umělecká rekonstrukce dívky z doby kamenné.

„K rekonstrukci lebky jsme použili statistická data a projekce získané z dvou stovek CT skenů moderních lidí i z archeologických vykopávek patřících různým skupinám populace, včetně Evropanů, Afričanů a Asiatů. To nám umožnilo promítnout chybějící oblasti lidské tváře,“ vysvětlil Moraes v časopise Live Science.

Cícero Moraes, expert na rekonstrukci měkkých tkání. | zdroj: Profimedia.cz

Kromě tváře umělecké, kterou vidíte na náhledovém snímku, vytvořili experti i neutrální tvář vědeckou.

„Rozhodli jsme se také vytvořit neutrální, méně subjektivní tvář, jednodušší, ve stupních šedi se zavřenýma očima a bez vlasů, protože jsme zvyklí prezentovat svá díla odborníkům,“ řekl Cícero Moraes.

Strohá vědecká verze rekonstrukce. | zdroj: kredit-Cícero Moraes/Jiri Sindelar/Karel Drbal