Padá hvězda, něco si přej! Pokud na tohle rčení věříte, měli jste si připravit nějaká přání. A nebýt skromní, nezůstat u jednoho, protože 'padajících hvězd' je tentokrát víc.

V noci na středu 21. října vrcholí meteorický rok Orionidy. 

Přilétá prach a kamení z 'betlémské' hvězdy

Samosebou nepadají hvězdy, ale meteory z meteorického roje. Zanechala nám ho za sebou Halleyova kometa, která se stala inspirací pro betlémskou hvězdu.

(Jako kometu zobrazil betlémskou hvězdu do vánoční scény poprvé italský malíř Giotto di Bondone v roce 1304 na fresce Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Dílo bylo inspirováno průletem Halleyovy komety kolem Země v září 1301. Do té doby byla nad jesličkami malována pouze hvězda bez ohonu.)

Předpokladem pro to, abyste si meteory mohli vychutnat, je nejít spát a najít si pozorovací místo s otevřeným výhledem a co nejmíň znečištěné světelným smogem. Tak můžete vidět nejvíc meteorů. Během vrcholu Orionid se jich dá očekávat až dvacet za hodinu.

A pokud vám vyhlídku na světelnou show kazí mraky, můžete Orionidy pozorovat i v dalších dnech. Budou viditelné až do 7. listopadu. Jenže neotálejte, vláda může brzy vyhlásit lockdown a vsadit vás 'pod zámek'. V takovém případě můžete pořád sledovat přímý přenos z této vesmírné podívané ve streamovaném videu:

Orionidy se ze Zemí potkávají dvakrát za rok, v květnu a v říjnu. Letos na podzim by měly být viditelné lépe než v jiných letech, protože Měsíc v úterý zapadl hned zkraje večera, už ve 20:26. Neruší tedy vyhlídku svým svitem.

Jak napovídá jejich název, Orionidy z pohledu pozemského pozorovatele vylétají ze souhvězdí Orionu. Pomyslný střed jejich roje bude během večera stoupat po obloze. K němu však pozornost upínat nemusíte. Meteory budou rozptýleny po téměř celé ploše noční oblohy.

Ve stopách komety

Orionidy jsou spojeny s Halleyovou kometou, která se naposledy objevila v blízkosti Země v roce 1986. Jsou to částice kamení a prachu, které se z komety uvolnily žárem, když prolétla kolem Slunce. Od té doby letí v jejích stopách, sledují její oběžnou dráhu. Když vletí atmosféry naší planety, třením o molekuly vzduchu se ohřejí a shoří.

Světelné záblesky, které na nebi vidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory vstupující do ovzduší rychlostí vyšší než 60 kilometrů za sekundu předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, nositelů světla.

Dráhy Země a Halleyovy komety. Kříží se v říjnu a v květnu, kdy naši oblohu prosvítí Orionidy. | zdroj: Profimedia