Studie vědců ze Stockholmské univerzity dospěla k alarmujícímu poznatku: Dešťová voda už není pitná ani v těch nejodlehlejších koutech světa. Na planetu se snáší kyselé deště, anebo kyselý sníh od jižního po severní pól.

Déšť i sníh je kontaminován fluorovými sloučeninami PFAS (perfluorované a polyfluorované látky). Tyto chemikálie se používají v průmyslu od poloviny dvacátého století a jsou mimořádně odolné vůči rozkladu. Proto se jim říká „věčné chemikálie“.

Jsou spojovány s rizikem rozvoje některých onemocnění včetně rakoviny. Bez dalšího zpracování je tak dešťová voda nevhodná pro přímou lidskou konzumaci.

Jsou téměř věčné

Fluorové sloučeniny bývají používané pro svou schopnost odpuzovat vodu. Byly a v některých zemích stále dosud jsou součástí nejrůznějších materiálů, u kterých jsou vyžadovány hydrofobní vlastnosti – od oblečení přes potravinové obaly až po teflonové pánve.

Posledních dvacet let se od nich upouští. Ukázalo se, že mohou podnítit rozvoj nádorových onemocnění, metabolické problémy i poškodit vývoj plodu.

Znepokojivé je zejména to, že sloučeniny fluoru za běžných podmínek ve vodě ani půdě téměř nedegradují – v přírodě, kde se nacházejí ve volném koloběhu, tak mohou vydržet až tisíc let.

Ve studii uveřejněné v časopise Environmental Science & Technology zmiňují vědci ze Stockholmské univerzity data nasvědčující tomu, že se tyto látky dostaly do vodního cyklu po celé Zemi a žádné místo planety nezůstalo nedotčeno.

Výzkumníci si také posvítili na hodnoty PFAS z hlediska zdravotních rizik. Studovali při tom hodnoty kyseliny perfluorooktanové (PFOA) a perfluorooktansulfonátu(PFOS), které jsou zřejmě nejčastějšími PFAS látkami. Jejich koncentrace srovnávali se současnými normami americké environmentální agentury EPA a zjistili, že hladiny fluorových sloučenin výrazně překračují povolené hodnoty.

„Na základě nejnovějších amerických směrnic pro PFOA v pitné vodě by byla dešťová voda všude hodnocena jako nebezpečná k pití,“ napsal Ian Cousins, profesor na katedře environmentálních věd Stockholmské univerzity a hlavní autor studie.

Může být hůř, chemikálie se pořád hromadí

Dešťová voda dnes obvykle není přímo užívána k lidské konzumaci, využívá ji ale mnoho živočichů a rostlin. Výskyt nadlimitních koncentrací pokládají vědci za varovný signál a upozorňují, že tyto „věčné chemikálie“ se mohou a patrně i budou v dešťové vodě dál hromadit.

„Extrémní trvanlivost a nepřetržitý globální cyklus některých PFAS povede k dalšímu překračování norem,“ cituje web Global News profesora Martina Scheringera, spoluautora studie z ETH Zurich a RECETOX Masarykovy univerzity.

Platí, že planetu máme jen jednu a škodliviny vypouštěné v jedné její části mohou mít dopad na celou Zemi.

„Je životně důležité, abychom používání PFAS rychle omezili,“ upozorňují vědci ve studii.