Pandemie covidu se blíží ke konci druhého roku, přesto o této chorobě ještě leccos nevíme. Totéž platí o protilátkách, které se v těle vyvíjejí v reakci na virus SARS-CoV-2 a které poskytují ochranu před nákazou.

Britští výzkumníci zjišťovali, jak dlouho tyto proteiny, které vytváří imunitní systém, vydrží v lidském těle.

Válka protilátek

Vědecký tým vedený expertkou na infekčních choroby Liane Dupontovou z King's College London studoval krevní plazma lidí, kteří se nakazili a prodělali covid už během první vlny pandemie na jaře 2020. Z dat vyplynulo, že organismus si od nástupu příznaků uchovává protilátky téměř celý další rok. To je cosi, co není pro koronaviry typické.

„Původně převládaly obavy, že protilátková reakce na SARS-CoV-2 může napodobovat reakci na jiné lidské endemické koronaviry, u nichž je protilátková reakce krátkodobá. Důsledkem jsou potom opakované infekce,“ vysvětluje vědecký tým ve studii publikované v žurnálu Nature Microbiology.

Ačkoli u covidu nastává už od třetího až pátého týdne po infekci pokles neutralizačních protilátek, u většiny studovaných vzorků byly jejich hodnoty dostatečně vysoké po dobu desíti měsíců. Zejména v případě, kdy pacienti měli silnější příznaky choroby.

Co víc, experti zjistili, že tyto protilátky, chrání také proti některým novým variantám covidu, zejména variantám alfa, beta a delta.

Ačkoliv účinnost protilátek proti covidu postupně klesá, poznatky ze studie naznačují, že poskytují dobrou míru ochrany proti existujícím variantám viru. Vědci ve studii upozorňují, že totéž neplatí jenom pro protilátky po prodělaném onemocnění, ale i protilátky po současných nasazených očkováních.

Bojují také imunitní buňky

Ve studii zkoumali vědci krevní plazma od 38 lidí v laboratorních podmínkách.  V reálném životě se tedy výsledky mohou do určité míry lišit – i rozdíl v jediném vzorku ze skupiny 38 vzorků v laboratoři může v jednom milionu nemocných znamenat odchylku pro 25 tisíc lidí.

Někteří pacienti, kterým například první prodělání covidu podlomilo zdraví, také mohou mít při opakované infekci horší průběh než po první nákaze.

Autoři studie rovněž připomínají, že protilátky nejsou jedinou linií imunitní odezvy. Další tvoří imunitní buňky. Proto i při poklesu protilátek může tělo odolávat nové infekci (což může platit i i opačně). Hodnota protilátek tedy jednoznačným ukazatelem toho, jak jste proti covidu vybaveni.