Saturnův měsíc Enceladus patří (mimo Zemi) k nejvhodnějším místům pro život, které známe. Rozlévá se na něm obrovský oceán tekuté vody s teplotou, která by mohla umožnit rozvoj primitivních forem života.

Oceán však pokrývá ledový krunýř, jehož tloušťka se odhaduje na pět a více kilometrů. A to významně ztěžuje pátrání po případných mikroorganismech. Vrtat kilometry hluboko by byl problém i na Zemi, natož miliony kilometrů od ní.

Přesto tento ledový krunýř nemusí být nepřekonatelnou překážkou. Odborníci z Americké astronomické společnosti v nové studii, publikované v odborném časopise The Planetary Science Journal, navrhují pozoruhodný způsob, jak odhalit život na Saturnově měsíci bez toho, abychom museli vrtat kilometry hluboko nebo na něm vysadit robotickou sondu schopnou proniknout do skulin v ledu.

Jedna velryba, ne víc

Podle vědců není nutné na povrchu Enceladu přistávat. Stačila by sonda na oběžné dráze Saturnova měsíce, která by analyzovala slanou vodu z gejzírů tryskajících z jeho povrchu.

Už v minulosti prolétla výtrysky sonda Cassini a zaznamenala v nich metan a oxid uhličitý, a to v koncentraci, v jaké jsou obsaženy v hydrotermálních vývěrech na Zemi.

Pohled na ledový povrch Enceladu s jedním z výtrysků. V pozadí je planeta Saturn. | zdroj: Profimedia

To naznačuje, že pod ledovou krustou Enceladu, jehož průměr měří 505 kilometrů, by mohly být podmínky podobné okolí hydrotermálních průduchů na Zemi. A na naší planetě u těchto průduchů žijí mikroorganismy uvolňující metan – metanogeny.

Vedoucí studie, evoluční biolog Regis Ferrière z Arizonské univerzity, a jeho spolupracovníci vymodelovali biomasu metanogenů, kterou bychom mohli očekávat na Enceladu, pokud by se tato biomasa vyskytovala v okolí hydrotermálních průduchů, jaké se nacházejí na Zemi.

Poté určovali pravděpodobnost, že z průduchů jsou vyvrhovány buňky a další biologické molekuly. Odhadovali, kolik bychom jich patrně nalezli.

„Překvapilo nás, že hypotetické množství buněk by v globálním oceánu Enceladu odpovídalo pouze biomase jedné jediné velryby,“ řekl magazínu Arizonské univerzity evoluční biolog Antonin Affholder, člen Ferrièrova týmu.

Schéma hydrotermální aktivity a gejzírů na Enceladu. Z jeho ledového povrchu tryskají oblaky vody, uhlovodíků a dalších chemikálií. Hlavní obrázek ukazuje skalnaté jádro, oceán a ledovou skořápku. Vložené obrázky dole ilustrují (zleva doprava) reakci vody a hornin, hydrotermální průduchy („bílí kuřáci“) a povrchové výtrysky. | zdroj: Profimedia

„Biosféra tohoto měsíce může být velmi řídká. Přesto naše modely naznačují, že by mohla být dostatečně produktivní, aby zásobovala výtrysky takovým množstvím organických molekul nebo buněk, které by mohly zachytit přístroje na palubě budoucí sondy,“ vysvětlil.

Co zjistí příští sonda?

Šance, aby metalogenní bakterie přežily cestu z útrob měsíce až na palubu letící sondy, je nízká. Výzkumníci proto navrhli postup, při kterém by život byl detekován nepřímo – přítomností aminokyselin, jako je glycin.„Podle výpočtů by případný život na Enceladu byl extrémně řídký. Ve výtryscích proto nemusíme najít dostatek organických molekul, abychom mohli jednoznačně usoudit, že tam je," upozornil Ferrière a vysvětlil:

„Místo toho, abychom se soustředili na otázku, kolik stačí k prokázání života, bychom se měli ptát: ‚Jaké je maximální množství organického materiálu, které by mohlo být na měsíci, když by tam život neexistoval?‘“

Tento přístup by podle vědců mohl pomoci při navrhování misí v příštích letech.

Sonda Cassini prolétající výtrysky z hlubin Enceladu. | zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech

Jejich studie by měla zajímat především konstruktéry sond, které by nad Enceladem mohly v budoucnu prolétnout. V polovině loňského roku americká vesmírná agentura NASA oznámila, že mise k Enceladu plánuje.

Navržená sonda jménem Enceladus Orbilander by mohla analyzovat vodní výtrysky nejméně rok a půl. Součástí mise by bylo i přistání na povrchu měsíce. Se startem se počítá nejdřív na konci 30. let. 

My tady na Zemi zatím můžeme přemýšlet, jak by mohl vypadat ekosystém hluboko pod oceánem na ledovém měsíci obíhajícím kolem Saturnu.