Na naší planetě je magická oblast posetá krátery, jedovatými jezírky a horkými prameny. Je to místo, které svou nehostinností připomíná cizí planetu. Jmenuje se Dallol a leží v Afarské pánvi kolem stejnojmenné sopky na severu Etiopie.

Dusivé horko a vysoká koncentrace solí i horkých plynů vytvořila v místní krajině útvary bizarních barev a tvarů. Krátery s vodou se barví do zářivé palety zelených, žlutých, oranžových a hnědých barev.

Dallol platí za trvale nejteplejší místo naší planety. Průměrná teplota se tam pohybuje kolem 34,6 stupně Celsia, v červnu se blíží 50 stupňům (samozřejmě ve stínu).

Apokalyptická krajina leží uprostřed pouště 130 metrů pod hladinou moře. Nevede tam žádná silnice, místo je dostupné pouze karavanami velbloudů.

Úchvatné místo, ale...

Do oblasti se v roce 2018 vydala vědecká expedice, která měla zjistit, zda se v tamním světě jezer, gejzírů a kráterů nachází nějaký život.

Biologové v Dallolu pátrali po Archeae (archebakteriích), což jsou jednobuněčné mikroorganismy, které jsou známy jako extrémofilní. Dokážou přežít v oblastech s extrémními teplotami, extrémní kyselostí, anebo vysokým obsahem soli. A biologové je tam vskutku nalezli.

Jenže tým francouzské mikrobioložky Jodie Belillaové jejich vzorky odebrané ze čtyř zón geotermální oblasti v Dallolu prozkoumal a zjistil, že bakterie jsou cizího původu. Do blízkosti kráterů je zanesli turisté.

Přirozený a aktivní mikrobiální život v Dallolu tedy neexistuje. Vědci ve studii publikované v magazínu Nature Ecology & Evolution upozorňují, že přítomnost vody je sice kritériem pro výskyt života na Zemi, ale v tomto případě objevili fyzikálně-chemické bariéry, které životu brání.

Dallol je vskutku pekelným místem. Tamní prameny vylučují chlorid železnatý a hydroxid železitý. Obě sloučeniny na vzduchu tvrdnou a zbarvují solné usazeniny i jezírka do zelené barvy.

Neaktivní prameny po nějakém čase začínají oxidovat a hnědnout. Potom ze země vyrážejí prameny nové. Proces se opakuje, proto Dallol vypadá jako mimozemský svět plný barev vystřižený z povídky Howarda Lovcrafta Barva z kosmu.

Kromě pramenů a gejzírů se tam nachází také velké množství zelenomodrých jezírek, jejichž voda je jedovatá. V oblasti je i mnoho fumarolů – průduchů v zemském povrchu, ze kterých do ovzduší unikají horké plyny a páry.

Voda jako kyselina z autobaterie

Prameny v Dallolu chrlí vodu, která je plná chloru a síry. Voda je extrémně slaná, v některých případech je dokonce desetkrát slanější než běžná mořská voda. Neobsahuje žádný kyslík, je tak kyselá, že se její pH blíží k nule, což odpovídá kyselině v autobaterii.

Pokud se tedy můžeme spolehnout na současné přístroje a současné detekční metody, platí, že život v pekle na Zemi neexistuje.