Vyšší šance pro život

Enceladus se začíná pro možnou přítomnost života jevit ve stále příznivějším světle. Ještě pár let nazpět působil Jupiterův měsíc Europa jako to nejvhodnější místo pro mimozemský život ve sluneční soustavě, Enceladus jej však brzy na to překonal. Na tělesu o průměru zhruba jako úsečka vedoucí z jednoho konce Irska na druhý, byly totiž v rychlém sledu pozorovány vodní výtrysky svědčící o aktivním jádru měsíce a přítomnost podpovrchového oceánu.

A kde je voda, mohl by snad existovat i život.

Nyní to naznačuje i analýza dat hmotnostní spektrometrie vodních výtrysků, na nichž vědci amerického Southwest Research Institute a NASA odhalili přítomnost komplexních organických molekul. Ty spolu s ledovými částicemi unikají z podpovrchového moře, které je jejich tedy zřejmě bohaté. Ačkoliv jednodušší organické látky objevila Cassini již v minulosti, nynější nález šance na podmínky pro vznik života dále zvyšují.

Tím spíše, že sonda v minulosti rovněž nalezla i molekulární vodík, z nějž by potenciální mikroorganismy bez slunečního svitu mohly získávat energii. To však již spekulujeme.

Saturnův měsíc Enceladus | zdroj: NASA

"Cassini znovu ukázala, že právem patří mezi nejlepší sondy historie," hodnotí objev popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, "Opět totiž dokázala zjistit něco, na co nebyla stavěná." Ačkoliv organické látky nejsou důkazem života, jejich objev je podle něj velmi důležitý pro budoucí sondy - vědci už vědí, co mohou na Enceladu čekat a přizpůsobit tomu přístrojové vybavení sondy, která se tam jednou vydá.

Kdy to však bude?

Nástupce Cassini neexistuje

Stejně jako před měsícem v případě Marsu je tak opět třeba připomenout, že organické molekuly se nerovnají nutně objevu života. V případě Enceladu například panují obavy, že by podpovrchové moře mohlo být příliš slané. Látky tohoto druhu byly nalezeny nejen na Marsu a Enceladu (a Zemi), ale i na kometách či v mezihvězdném prostoru. Život z nich sice (minimálně na Zemi) vzniknout může, potřebuje k tomu však příhodné podmínky, a ty nemusejí být všude. Vlastně by tak bylo naopak překvapivější, kdyby se žádné organické molekuly na Enceladu neobjevily.

Enceladus má přesto oproti Rudé planetě tu výhodu, že je na něm přítomná voda v tekutém stavu.

Byť na Marsu tekutá voda byla a dnes je stále přítomná ve formě ledu, oproti Rudé planetě je Enceladus hotovým oceánem. Dva roky stará studie, podle níž je na Marsu možná stále přítomná i tekutá voda ve formě připomínající mokré, slané bahno, byla navíc nedávno výrazně nalomena. Ukázalo se totiž, že namísto proudů vody mohl být na fotkách Marsu z oběžné dráhy zrovna tak pozorován "proud" tmavého prachu...

Enceladus má tak ze všech známých světů sluneční soustavy po Zemi nejpříhodnější podmínky pro vznik nám známého života - alespoň z chemického hlediska.

O to depresivnější je, že kosmické agentury momentálně žádnou automatickou misi k Enceladu neplánují. Ve velmi předběžném navrhovacím řízení se ve vizích NASA nachází pouze hypotetická sonda Enceladus Life Finder (ELF), poprvé nadhozená v roce 2015.

Ta by podobně jako Cassini ovšem byla s to jen prolétnout vodními gejzíry sršícími nad povrchem a jejich obsah analyzovat detailněji – mise však nebyla přijata do užšího výběru. Byť se to ještě v budoucnu může změnit, v reálu by ELF k Enceladu doletěl nejdříve ve 30. letech tohoto století, a jeho vědecký přínos rozlousknutí přítomnosti života by byl i tak velmi limitovaný.

Vzdor dobrým šancím na život na Enceladu se definitivní odpovědi na jeho existenci nejspíše ještě dlouho nedočkáme.

Studie byla publikována v Nature.